Záchrana města

1. Summer

52.3.356 p. M.*
Milá Luo,
má dlouhověká přítelkyně, a že už to je let? Náš plán vychází, zatím, dobře. Jsme již dva dny na cestě, samozřejmě naše milované princátko Nones lehce odporoval, avšak princezna byla, a stále je, se vším v největším pořádku. Dokonce jsme viděla tu Sošku!
Doufám, že se v Surmských horách máš dobře, však ty si vždycky nějakou zábavu najdeš.
Asi bych ti měla představit naší ,,záchranou" skupinu, i když ses o ní nějakým způsobem již dozvěděla, že ti zase tví kamarádi napovídají?
Je tu naše hlavní hrdinka Natur, budoucí spasitelka světa. Narodila se na elfském území, jak jsme, narozdíl od těch tupců, předpokládali. Tudíž je typicky vznešená, elegantní, milá, příjemná, no prostě dokonalá elfská princezna.
Na druhou stranu tu přežívám s lidským princem Nonesem, nebo-li osinou v zadku, překvapivě nemá mě rád, stejně jako většina lidí. Ale on je až přehnaně upjatý, podezřívavý ( v tomhle ohledu se mu nedivím), k uzoufání hodnej aristokratickej parchant. Fuj, právě jsem malém propsala papír, promiň.
A nakonec tu máme kentaura Ceda, jediný kdo je tu alespoň trochu normální s vyrovnanými kladnými i zápornými vlastnostmi. Je vtipný, přátelský, avšak obezřetný. Ta záporná věc je ta, že kamarádi s princátkem prasátkem!
Uf, musím končit. Asi by jim přišlo podezřelé, že tak dlouho vykonávám potřebu. To jsi asi nepotřebovala vědět, že?
Tegul elementai lydi jus.

Srolovala kus ošoupaného pergamenu a převázala ho kusem tenkého provázku, který většina lidí používá jako výstuž do bot či jako zubní nit. Poté se jen podívala na nedalekou větev a natáhla ruku. Na ruce jí přistál pták, o trochu větší než sokol avšak menší než orel.
Kdysi, za doby velkých elfských králů jich bylo stovky, dnes po více než 350 letech od invaze lidí, se mluví o desítkách. Ona si je ale jistá, že Sterke wjukken neboli jen Sterk je poslední žijící mužský potomek mocných wjukkenů. Silná křídla, to bylo jméno které mu darovala a on si ho oblíbil, člověk by si někdy i pomyslel, že se jím chlubí. A kdo by se divil, velká silná tmavá křidla bouřkové šedi prošívané půlnoční modří, stejné modré jako její oči. Silné drápy se kterými on uměl lehce zacházet a díky tomu ji ani neškrábl. Vždy si ji našel.Vždy.
,, Ale copak? Tady nám někdo pelichá. Však už bylo načase." pousmála se a s těmito slovy zastrčila do koženého pouzdra na zádech Sterka. Bylo to jednoduché pouzdro, jelikož se třmínky často ošoupali a nikoho nebavilo na tak krátkou dobu do něj vyrývat ornamenty. Toto bylo nové, a proto nehrozilo zničení na tuto, i když dlouhou vzdálenost. Na krátkou vzdálenost nosil vzkazy pouze v drápech, avšak při této cestě si bude muset ulovit i potravu.
,, Tak šup. Leť. Však víš kam." s těmito slovy se s ním rozloučila. Jaro už je vážně konečně tady. A aby jim zbytečně nelhala, vykonala svoji lež, aby se stala pravdou.

,, Nějak ti to trvalo." odfrknul si lidský princ Nones, který právě připravoval svého ebenově zbarveného hřebce na další celodenní pouť.
,, To víš, princi, cestou jsem si všimla několika křoví jarních borůvek, tak jsem si jich pár posbírala." odpověděla mu s lehkostí a přitom natáhla s pozvednutým obočím ruku směrem k elfské princezně. Ta si jich pár vzala a ochutnal. ,, U nás jsou větší a víc sladké." ,, U vás je všechno větší a sladší, princezno." podotkl s pousmátím kentaur Ced a také si jich několik vzal. ,, Toto je krvežíznivý kraj, borůvky tu nemají čas dokonale vyrůst.
,, A není to tím, že je kentauři, jen co zahlédnou jedinou malinkou borůvečku, sežerou?" popíchla ho Summer, ale v duchu s ním samozřejmě souhlasila. Rostliny tu nemají čas se plně vyvinout a často ani člověk neměl to štěstí. Dívka to moc dobře věděla, vyrostla daleko na severo-západě blízko hranice, jež se stále přibližovala.
,,Můžeme už konečně jet?" povzdechl si princ. Nejenže ho znervózňoval ubývající čas, ale i ho bolela záda z tvrdé země, na které již několik nocí musel spát . Přece jenom postel je postel.
Summer si už ráno všimla, jak se Nones snaží nenápadně protáhnout záda,avšak nechtěla ho ještě víc škádlit a tak jen nasedla na svou klisnu Amesthu. Dnešek bude pro tebe dlouhý, chlapečku.
Její klisna byla zbarvením úplný opak od Sterka, žluták s oslnivě bílou hřívou, avšak odvahu a vznešenost, která se jim odrážela v očích a v pohybech těla, měli stejnou . Podobně jako wjukkena Summer vychovával už od nepaměti a nedokázala si představit životy bez nich. I když Amestha byla dárek od Summeřiny kdysi velmi blízké osoby.
Summer by nejradši jela úplně vzadu jejich malého konvoje, avšak kvůli nedůvěře prince se musí spokojit se středem spolu s princeznou.
,, Jak se ti líbí Teligaarii? "
,, Je to tu takové jinačí," zasmála se Natur,,, ale ne, je krásné vidět zemi mích předků."
,, Tví předkové nepocházejí z východu?" optala se dívka se zájmem a přitom se rozhlídla kolem dokola. Bud vždy ve střehu, říkávali jí už zamlada a Summer se to již několikrát vyplatilo. Naštěstí zahlédla jen zamračený obličej korunního prince, jenž jí celou cestu propaloval záda pohledem.
,, Ano i ne. Předkové z matčiny strany pocházejí z toho Zakletého města a část z Nebeského údolí. Prý se dokázalo vyrovnat kráse Lutepleru, hlavního elfího města. Má matka by se tam chtěla někdy znovu podívat." Tedy, pokud naše výprava bude úspěšná. Dodala si sama pro sebe v duchu, ale i tak se doširoka usmála na dívku jedoucí vedle ní
Summer jen přikývla, nechtěla jí kazit to potěšení a ani plány její matky. Avšak Nebeského údolí již není co bývalo.
,, Já jsem tam byl." ozvalo se zepředu, Ced.
,, Kde?"
,, V Nebeském údolí. A musím říct, s prominutím, že i splaškové kanály z Merisu, to je druhé největší město této země a také se tam stavíme, princezno, voní lépe."
,, Otec momentálního krále svedl během vzrůstu hlavního města splaškovou vodu do údolí, jelikož má tamější řeka dobrý proud a ústí brzo do moře. A tudíž je z toho momentálně spíše splaškový kanál nežli Nebe na zemi." vysvětlila Summer a výrazem lehce pokárala kentaura.
Jediné na co se elfka zmohla bylo jen její vysoké:,, Aha."
,, Co tvoje rodina?" snažila se odvést pozornost Summer, ,, Nějací sourozenci? Nebo na tebe čeká ušlechtilý urostlý elfí nápadník?
,, Naštěstí ne. Mám pouze o tři roky mladší sestru, takže si asi dokážete představit jaký je to číslo v tomhle věku.
,,To mi povídej, mám to podobně s bratrem." zasmál se kentaur, a dokonce bylo slyšet uchechnutí ze zadní řady našeho malého konvoje.
,,S tím nemůžu jinak než souhlasit." ozval se poprvé princ. ,, A co ty? Ty naše tajemná nová přítelkyně, furt se jen vyptáváš, ale na odpovědi nedbáš."
,, Mohla bych se tě ptát na totéž, náš milý mladý básníku." dotázaná na něj otočila a hodila po něm posměšný úšklebek. ,, Já, jakožto osamělý poutník mám pouze pár přátel daleko odsud. A pokud se ptáš na můj milostný život, nikoho stálého nemám, ale ještě jsem si se žádným princátkem nevyrazila. Kdyby na tebe dopadlo úskalí této cesty, můžeš se za mnou stavit."
Ced se rozesmál na celé kolo, a i princezna se lehce zasmála. Nones si odfrknul, popohnal koně,předjel je dalekým obloukem a zařadil se na průčelí řady.
Tohle kolo jsem opět vyhrála,princi.

* po Madrynovi