Drevěná deska daleko od zimní čepice ani s pomocí kouzly nedopadne.

19 3 0
                                    

Toť panovala páteční noc,
když zvony odbily půlnoc.
hvězdy na nebi svítily,
senioři již zemřeli.
A v tom měsíčním světle bledém,
s oknem napůl otevřeném.
sova vzlétla do oblak,
až odlétl do pryč mrak
Toť byla slova hezká,
ale z nebe padá už jen dřevěná deska.
souhlasím má drahá,
avšak deska je na pád již moc mladá.
Mladá je sice velice,
ale pořád ji to sluší jak voldemortovi zimní čepice.
A září jako emerald,
něco jako Filchovi jednorožčí overal.

magical poetryKde žijí příběhy. Začni objevovat