Never Say FOREVER. || h.s. ff CZ

1. část

Ahoj! Takže rozhodla jsem se napsat fanfiction o 1D je to zatím začátek a nic moc se tam neděje, ale doufám že se vám to bude líbít a hodíte mi sem koment jak se vám to líbilo a co mám zlepšit! :) 

Stála jsem na mostě, kde mi Liam řekl ať počkám. Čekala jsem a pozorovala tekoucí vodu pod sebou. Slyšela jsem kroky směřující ke mně a následně známý parfém. "Ahoj..." šeptl na mě Liam a já se ani nenamáhala otočit, včera jsme se dost pohádali a on mě praštil, vzala jsem si pár věcí a utekla od něj. "Omlouvám se Charlotte. Nevím co to do mě vjelo. Odpustíš mi?" Do očí se mi nahrnuli slzy a jen jsem zakroutila hlavou. "Zayn si dnes přijde pro mé věci." řekla jsem mu a hlas mě překvapivě nezradil. "Charlotte.... " natáhl ke mně ruku a chtěl se mě dotknout a já couvla, poprvé jsem se mu od té doby koukla do očí, měl je celé zarudlé, nejspíš od včerejška brečel. No nebyl jedinný. "Prostě mu ty věci dej Liame." dala jsem ruce do vzduchu a pomalu odcházela pryč. "Charlotte!" slyšela jsem jak za mnou ještě volá, ale neotáčela jsem se a šla dál.

Seděla jsem ve Starbucks a držela své latté. Přemítala jsem si společné chvilky s Liamem a taky posledních pár nocí kdy chodil domů opilý a pořád nadával. Zazvonil mi mobil a na displeyi se mi ukázala Zaynova fotka. "Ahoj." řekla jsem potichu když jsem hovor přijmula. "Ahoj, tak jak to šlo?" ptal se hned. "Přesně tak jak jsem očekávala, omlouval se mi a čekal, že mu odpustím." zase se mi hrnuly slzy do očí. "Kde jsi?" na jeho straně bylo strašné ticho, takže Niall nejspíš už odešel domů a nebo mu Zayn něčím zacpal pusu, musela jsem se nad tou myšlenkou pousmát, Niall mi vždycky dokázal vykouzlit úsměv na tváři za jakýchkoliv okolností. "Ve Starbucksu." odpověděla jsem a prohlížela si své nehty. "Přijedu tam pro tebe." oznámil mi a hovor típl, dala jsem ho do kabelky a dopila poslední kapky svého latté. 

Čekala jsem na Zayna před kavárnou a vyhlížela jeho černé BMW.Během pár minut se vynořil ze zatáčky a zastavil u chodníku, nastoupila jsem dovnitř a zapla si pás. Usmála jsem se na Zayna a on pomalu vyjel k domu. "Nic jiného neříkal?" zeptal se po chvíli,  jen jsem zakroutila hlavou a sledovala cestu. "Můžeš u nás zůstat jak dlouho budeš chtít." oznámil mi. "A Perrie to nebude vadit?" tázavě jsem se na něj ohlídla. "Sama to navrhla." jednu ruku měl položenou na volantu a druhou na řadící páce a zamyšleně pozoroval silnici před sebou. Kývla jsem a koukla se z okýnka. 

V noci mě probudily rány z chodby a slyšela jsem tlumené hlasy. Vylezla jsem z postele a pomalu otevřela dveře od pokoje. "Liame vypadni nechce tě vidět!" slyšela jsem Zayna jak křičí na Liama dole u dveří. "Ale já jí musím vidět! Musím jí něco říct!" řekl opilým hlasem Liam a já zabouchla dveře. Svezla jsem se po nich na zem a začala brečet. "Tohle jsi podělala Stirlingová." řekla jsem si pro sebe mezi vzlyky a dál seděla. 

Ráno jsem si šla do kuchyně pro něco k jídlu, měla jsem šílenej hlad. 

"Dobré ráno." pozdravila mě Perrie a já leknutím nadskočila. "Dobré ráno." pozdravila jsem ji když jsem se na ni otočila s mlíkem v ruce. "Niall včera snědl všechny lupínky do mlíka, ale udělám tousty když chvilku vydržíš." "Jasně." usmála jsem se, zakroutila hlavou a vrátila mlíko zpátky do ledničky. "To je celej Niall." sedla jsem si ke stolu. "Chceš kafe?" ptala se Perrie. Přikývla jsem a ona natočila do konvice vodu. "Takže.... Včera jsem slyšela Liama..." řekla jsem polohlasem a ona se na mě otočila, měla zastřený pohled nešlo z toho nic vyčíst. "Jo on..." položila si dlaň do zadu na krk. "Zase se opil a udělal tu docela humbuk." otočila se zpátky k lince když pípl toustovač s hotovýma toustama. "Omlouvám se za něj." zamračila jsem se a šla nachystat kafe do hrnečků. "Ne já sama." zasmála se Perrie a strčila do mě bokem. 

Když jsme se nasnídali Perrie mi oznámila, že jdeme odpoledne nakupovat, protože večer jdeme někam ven, neodporovala jsem, vážně potřebuju nějak odreagovat. Šla jsem nahoru do koupelny a napustila si horkou vanu. 

_________________________________________

Je to zatím první díl doufám, že se vám začátek aspoň trochu líbil a že budete chtít další části. :3 Celá story je věnovaná jedné dokonalé, úžasné a vždy podporující nejlepší kamarádce Vendulce :* Děkuju prcku!