Never Say FOREVER. || h.s. ff CZ

5. část ♥

Omlouvám se za kratší část, kterou jsem přidala včera, dneska vám to snad vynahradím a doufám, že je tahle dostatečně dlouhá! :D Jako obvykle > COMMENT a VOTES potěší ♥ 

Stále Harryho pohled 

"Pane Stylesi?" ozval se v telefonu hlas třídní učitelky ze školky. "Dobrý den paní Rollsová." ozval jsem se mým chraplavým hlasem a promnul si oči. Bylo něco kolem osmé ráno a já byl totálně vyčerpaný z dnešní noci. "Mohl byste prosím ihned přijet?" řekla jemným hlasem a já se prudce zvedl z postele. "Stalo se něco?" ptal jsem se a hledal nějaké oblečení. "Ano. Jde o Terri. Za jak dlouho tu budete?" "Do deseti minut jsem tam." řekl jsem a položil telefon. Našel jsem nějaké bílé triko a černé tepláky, oblékl jsem si to a běžel jsem se obout. 

Zvonil jsem u hlavních dveří ve školce a čekal až mi někdo přijde otevřít. Během chvilinky se ve dveřích objevila drobná blonďatá učitelka, musí být nová nikdy před tím jsem ji tu neviděl. Usmála se na mě jenže já byl tak vystresovaný, že jsem musel v tu chvíli vypadat jakobych je tam šel zabít. Skoro jsem běžel do třídy kam chodila Terri a otevřel dveře. "Dobrý den." pozdravil jsem když jsem stál mezi dveřmi. "Tati!" ozval se pisklavý hlásek mé dcerky a já si dřepnul aby mě mohla pořádně obejmout. "Pane bože Terri." vydechl jsem úlevou. Měl jsem o ni takový strach. Amanda mi ji měla vrátit už před třemi dny, ale neozývala se a já je nemohl nikde najít. "Pane Stylesi?" řekla opatrně učitelka a já se i s Terri zvedl. "Mohla bych s vámi mluvit?" střelila pohledem k Terri a já jen kývnul. "Zlatíčko běž si na chvilku hrát já za chvíli přijdu, ano?" dal jsem jí pusu do vlásků a postavil ji na nohy, okamžitě se rozeběhla ke kamarádkám a hrály si s panenkami. Učitelka mě odvedla do ředitelny a řekla mi ať se posadím. Zhluboka jsem se nadechl a už v tu chvíli jsem věděl, že tohle nebude zrovna příjemný rozhovor. 

"Jak jistě víte tohle se nestalo poprvé, pane Stylesi." začala učitelka a stoupla si vedle ředitelky, která seděla ve své židli. "Ano vím to." řekl jsem chladně. Tyhle ženský neměli nejmenší páru o tom jaké to je být mnou. Nemají tušení co Terri zažila. "Pak tedy jistě víte, že budeme muset zařídit nějaká výchovná opatření." stáhl jsem obočí k sobě a narovnal se na židli. "C-Cože? Jaká výchovná opatření?" vyjekl jsem. Nemůžou mi jí vzít. Vždyť ta holka nikoho jinýho nemá kriste pane. "Podívejte, víme v jakém zdravotním stavu je Terrina matka. Dnes ráno jsme toho byli svědky, ale takhle to nemůže jít dál. Tohle se nestalo poprvé a my musíme jednat." řekla ředitelka a já na ně kulil oči, krev se ve mně vařila. 

Charlottin pohled

Stála jsem dole v obýváku a tancovala, zavřela jsem oči a vnímala jsem rytmus hudby. Dala jsem ruce do vzduchu a vrtěla boky. Můj pás obmotaly něčí ruce a ve mně úplně hrklo. Prudce jsem se otočila a uviděla kluka s nekonečně modrýma očima. Doslova jsem se v nich topila. "Ahoj." pozdravil mě zvonivým hlasem a pak se zasmál. "Jsem Louis." řekl mi přes hlasitou hudbu a stále měl ruce na mých bocích. Stála jsem před ním jako opařená a jen na něj koukala, po chvíli jsem se vzpamatovala. "Charlotte." usmála jsem se a o kousek se od něj odtáhla. Očima jsem pátrala po pokoji jestli neuvidím Perrie, bohužel nikde nebyla. Začínla jsem se bát a těkala očima z Louise a zpátky na lidi v místnosti. Nepatrně se zamračil a pak spustil ruce podél svého těla. "Počkej ty jsi Ta Charlotte?" zdůraznil slovo Ta a já se na něj nechápavě podívala. "No víš ta od Liama." podškrábal se na zátylku a zmateně se na mě podíval. Kývla jsem hlavou a chtěla od něj odejít, nechtěla jsem se s ním bavit o Liamovi. "Počkej." chytl mě za zápěstí a já jen zahlédla ve vzduchu něčí pěst jak přistává na Louisově tváři. Leknutím jsem zapištěla a zakryla si pusu oběma rukama, otočila jsem se směrem odkud pěst letěla a uviděla záblesk modrých očí a blonďaté vlasy. "Nialle!" zaječela jsem a sehnula se k ležícímu Louisovi. "Jsi v pohodě? Omlouvám se." pomáhala jsem mu se zvednout.

Odvedla jsem ho do kuchyně a opřela o linku, v mrazáku jsem hledala nějaký led, bohužel tam žádný nebyl tak jsem vyndala mraženou zeleninu. "Na." podala jsem ji Louisovi. "Omlouvám se za Nialla. Nejdřív jedná a pak až teprve myslí." kroutila jsem hlavou a opřela se o ostrůvek naproti němu. "To je v pohodě." řekl Louis a přiložil si zeleninu na spánek. "Po tom co se stalo s Liamem se ani nedivím, že tak vystartoval když jsem tě chytil za tu ruku." koukal mi upřeně do očí a bylo na něm vidět, že je mu to líto. Slabě jsem se na něj pousmála a sklopila hlavu. "Klidně se tam vrať." mávl rukou směrem ke dveřím. "Ne to je v pohodě. Stejně tam už začínala být nuda." Pokrčila jsem rameny a horké dlaně jsem si opírala o ostrůvek za mnou. Byla jsem v Louisově přítomnosti tak nervozní a to ho znám teprve deset minut. Byl okouzlující a ty oči... Nikdo z nás nic neříkal ani jsem si to neuvědomila a najednou jsme byli pár centimetrů od sebe. Louis už si ani netisknul zeleninu ke spánku, jen mi upřeně koukal do očí. Na sucho jsem polkla a sledovala jeho ruku, která se pomalu zvedala aby mi dala uvolněný pramínek vlasů za ucho, jeho prsty se letmo dotkly mého obličeje a já si všimla, že mám nepravidelný dech. Jeho dlaň spočinula na mé tváři a byla tam o něco déle než bylo potřeba, naklonil svůj obličej trochu blíže k tomu mému a já sklopila hlavu. 

Do místnosti vešel Chris s dvěma klukama z Niallova týmu jejichž jména jsem si nepamatovala. Zasekl se v půlce věty když si všiml, že je v kuchyni někdo další. Zmateně se podíval na mě a na Louise, který stál ode mě teď už dost daleko. "Ehm.. Hledá tě Niall." řekl mi Chris a ukázala palcem směrem do obýváku. "Já ho hledala týden." odsekla jsem a odešla z kuchyně. Vyběhla jsem schody do svého pokoje a zamkla za sebou dveře. Lehla jsem si na postel a pravděpodobně jsem usnula. 

Harryho pohled

Ležel jsem s Terri v jejím pokojíčku a četl jí pohádku o princezně, která se ztartila v lese. Terri tu knížku milovala. Ležela mi na hrudi a sladce oddechovala, nemohl jsem uvěřit, že jsem o ni zase málem přišel. Dočetl jsem knížku i když jsem věděl, že Terri už dávno spí. Opatrně jsem ji položil na polštář a vyklouzl z postele, přikryl jsem ji a dal jí pusu do vlásků. "Dobrou noc zlatíčko." Zavíral jsem dveře od pokoje a šel do obýváku, vzal jsem svůj telefon a vytočil Amandino číslo. 

"Aaaa... Starostlivý tatínek volá." řekla ochraptělým hlasem, nejspíš si právě šlehla. Zatnul jsem zuby a zajel si rukou do vlasů. "Ještě jednou se jí dotkneš a zabiju tě." procedil jsem skrz zuby. "Ale ale. Přece bys nezabil matku svojí dcery." řekla pohrdavým tónem a smála se. Nechápu jak se z ní mohla stát taková mrcha. "Nechápeš, že se tě ta holka bojí?!" zařval jsem na ni. "Nebojí se mě. Bojí se toho cos jí o mě napovídal." protočil jsem očima. "Řekl jsem jí jenom to proč od ní maminka odešla." řekl jsem chladně. "Neodešla jsem od ní, vyhodil jsi mě pryč." zakřičela. "Jo protože jsi začala fetovat!" "Dohnal jsi mě k tomu! Kdo to s tebou měl vydržet!" herečka jedna. Kopl jsem do sedačky. "Běž se léčit!" zakřičel jsem a típl jsem telefon. Hodil jsem ho do rohu sedačky a sedl si na ni, hlavu jsem si položil do dlaní a přemýšlel nad tím co budu dělat. 

"Tatínku?" vešla do obýváku Terri a žmoulala si očíčka, nejspíš jsem jí probudil. "Co se děje princezno?" natáhl jsem k ní ruce a ona se mi schovala v náručí. "Na koho jsi tu tak křičel?" ptala se mě ospale. "Na někoho, kdo nám chce ublížit zlatíčko, ale teď spinkej." Lehl jsem si i s Terri na hrudi a přikryl nás dekou, která byla přehozená na opěradle. Pomalu mi padaly víčka až jsem nakonec úplně usnul.

_________________________________________________________

> Ještě jednou se omlouvám za včerejší krátkou část. Doufám, že vás ta dnešní (delší) potěšila. Není tam moc scén se Charlotte, ale chtěla jsem abyste se dozvěděli něco o Harrym. :)

> Trochu jsem to uspěchala, ale už se chci vážně v tom ději někam dostat, takže se omlouvám, že jsem to na vás tak vybalila. :D 

>Jako obvykle VOTES & COMMENTS potěší ♥ :3 

P.S. Na boku máte fotku malé Terri :)