4. kapitola

556 33 4
                                    

Už to jsou dva týdny, co jsem na této škole. Zrovna je víkend a my se můžeme vydat do Prasinek, ale pouze, když máme svolení rodičů, které já naštěstí mám. S holkami se ráno probudíme a zajdeme si na snídani, která je jako vždy výborná. Ptáte se co Remus? Od té doby, co jsme byli spolu v umývárně, jsme spolu nemluvili. Je mi to celkem líto, mám ho ráda, ikdyž ho znám teprve dva týdny. Po snídani se s holkami jdeme převléknout a poté jdeme na nádvoří, kde paní profesorce McGonagallové předáme naše svolení. Když stojím v řadě na předání, ohlédnu se kolem sebe a spozoruji jeden pár medových oči, které mě pozorují. Najednou se na jeho tváři objeví mírný úsměv a na mé taktéž. Remus na mě zamává a já na něho, vydá se ke mě a já opět znervozním.,, Ahoj." Usměje se na mě, když ke mě přijde. ,,Ahoj." Zastrčím si vlasy, které mi padají do obličeje za ucho. ,,Hm..kam půjdete s holkami?" ,, Půjdeme se tak různě projít, Medový ráj, Taškářův obchod a tak různě." Odpovím mu a Remus se nervózně podrbe na zátylku. ,, A mohl bych tě pak pozvat na Máslový ležák?" Zeptá se mě nervózně a ve mě to poskočí, zve mě na rande? Ne Annie, určitě to myslí jako kamarádské setkání, ale co když..ne. ,, Půjdu moc ráda." Usměju se na něho a v tu chvíli jsem na řadě, abych dala profesorce své svolení. Poté se zpátky otočím na Remuse a domluvíme se, že za hodinu a půl se sejdeme u Tří košťat.

S holkama už se procházíme po Prasinkách hodinu a za půl hodiny, bych se měla vidět s Remuse, ale holkám jsem to pořád neřekla. ,, Holky? Já za půl hodiny musím jít ke Třem košťatům." Řeknu rychle. ,, A proč?" Zeptá se mě Lily. ,, Mám..mám tam schůzku s Remuse." Začervenám se a holky se překvapeně podívají, ale pak se začnou vyptávat. ,, Jakto?? Vy jste se spolu začali zase bavit?" ,, Já jsem myslela, že jsi na něho naštvaná." A podobně. ,, Holky noták pomalu trochu, asi jsme se spolu začali bavit, Remus mě pozval na Máslový ležák a naštvaná už na něho nejsem."  Odpovím jim. ,, Takže Remus tě pozval?? To znamená, že to je rande." Zapiští šťastně Emily a já ji rychle zacpu pusu. ,, Pššš, ještě tě někdo uslyší." Řeknu ji. ,, A rande to asi není, nevím." ,, Jakto že ne? Remus nikdy žádnou holku nepozval." Řekne Jessica a já se trochu pousměju. ,, Vážně?" Zeptám se a holky mi na to přikývnou.

Přesně v čas, kdy jsme byli s Remusem domluvení, jsem přišla ke Třem košťatům. Rozhlédla jsem se kolem a uviděla jsem Remuse u jednoho ze stolku v rohu místnosti, hned jsem se za ním vydala. ,, Ahoj opět." Zasmál se, když mě spozoroval. ,, Ahoj." Taky se zasměju, sundám si bundu a pověsím si jí na věšák, poté si sednu naproti Remuse. Objednali jsme si již už zmíněný Máslový ležák a začali jsme si povídat. ,, Tak mi něco o sobě řekni Annie." Usměje se na mě Remus a dívá se se zájmem v očích. ,, Takže, žiju s mými rodiči, můj taťka je kouzelník a jmenuje se Josh Parker a pracuje na Ministerstvu kouzel, naopak moje mamka je mudla, jmenuje se Katie Parker a pracuje v knihkupectví, proto mám takový cit ke knihám, potom mám ještě mladšího bratra, jmenuje se Lucas Parker, je mu teprve 10, takže bude nastupovat až příští rok do Bradavic. A dál nevím co bych ti měla říct." Dokončím svojí řeč a čekám co řekne. ,, Proč jsi přestoupila?" Zeptá se mě najednou a já se zarazím. ,,No, já..byla jsem šikanována mými spolužáky, kvůli tomu, že moje mamka je mudla a taťka kouzelník." Sklopím hlavu a dívám se na můj červený svetr, který si mnu v prstech pod stolem. Remus najednou nečekaně zareaguje, natáhne se přes celý stůl a chytne mě za ruku a já se na něho podívám. ,, To je mi strašně líto." Začne mě po mé ruce hladit. ,, Slibuju, že jestli tady na téhle škole ti někdo něco udělá, tak si to s ním pak vyřeším, nikdo ti nebude ubližovat." Řekne mi zcela vážně a já se na něho překvapeně podívám. ,, Děkuji." Usměju se na něho vstanu, přejdu k němu a aniž bych si to uvědomila, tak ho obejmu. Remus je chvíli překvapený, ale pak mě taky obejme. ,, Není zač." Hladí mě ve vlasech a já se od něho odtáhnu, usměju se na něho a jdu si sednout zpátky. ,, A teď mi něco řekni ty o sobě." Řeknu mu zase naopak já. Remus se na chvíli zamyslí, vím o čem přemýšlí. ,, No takže můj otec se jmenuje Lyall Lupin a pracuje na Ministerstvu kouzel, tak jako ten tvůj, třeba se znají a baví se spolu. No to je jedno, moje mamka se jmenuje Hope Lupin a je taky mudla tak jako tvoje mamka a dělá v pekařství. Máme toto společné, tátové kouzelníci a pracují na Ministerstvu a mamky jsou mudlové. No jinak sourozence nemám, jsem jedináček a to je asi všechno." Zasměje se a já ho pečlivě poslouchám. ,,A co ty tvoje jizvy na tváři?" Zeptám se najednou a ani si to neuvědomím. Annie, sakra! Co jsi to zase řekla! ,,Tohle, nechci řešit, prosím, ne teď." Řekne smutně a přejede si svými prsty po tváři, já pouze přikývnu. Když nám donesou Máslový ležák s chutí se ho napiju, je fakt dobrý. ,, Je to velmi dobré." Usměju se na Remuse a ten, jakmile se na mě podívá, tak se začne strašně smát a já se na něho zmateně podívám. ,, Máš knírek z pěny." Řekne mezi smíchem a já si utřu pusu a začervenám se. ,,No a co jako, tobě se to snad nikdy nestalo?" Zeptám se ho když se mi už delší dobu směje. ,, Jo stalo, ale ty jsi s tím vypadala tak roztomile." Řekne Remus a já se na něho překvapeně podívám a zastrčím si vlasy za ucho.,, Děkuji." Usměju se na něho a takhle si povídáme asi ještě hodinu.

Když už je pozdě, tak se vydáme s Remusem zpátky k hradu. Už je hodně pozdě a neměli by jsme být ani venku, takže se musíme nějak proplížit. Naštěstí, když jsme přišli k hradu tak bylo ještě otevřené a my s Remuse vešli. Šli jsme po chodbě, když najednou jsme uslyšeli kočičí mňouknutí a my se za tímto zvukem otočili. Za námi stala Filchova kočka a jakmile jsme se na ní otočili, běžela rychle zpátky, odkud asi přišla. V tom mě Remus chytil za ruku a my jsme běželi do Nebelvírské věže. Jakmile jsme Buclaté dámě řekli heslo a ona nás pustila, sedli jsme si na pohovku a vydýchávali jsme. ,, Ufff to byla fuška." Zasmála jsem se a Remus taktéž. ,, Co kdyby jsme tady chvíli poseděli a přečetli jsme si něco společně?" Usměje se na mě Remus a já spokojeně přikývnu. Co mě však překvapí, je to, že Remus ze stolku, který je vedle pohovky vytáhl knížku, kterou jsem si chtěla vzít z knihovny, ale on chtěl za ní pusu. ,, Můžeme?" Nalistuje začátek a podívá se na mě. ,, Můžeme." Řeknu mu a poslouchám jeho melodický hlas. Zavřu oči a cítím jak moje hlava padá na Remusovo rameno.

Tak další kapitola hotová, už je to týden co jsem vydala 1 kapitolu, tak snad se líbí 😍💕❤️
-Teri❤️💕

MY MOONY [Remus Lupin] Kde žijí příběhy. Začni objevovat