,,Tak vy šmejdi! Dneska vás rozdělím do dvojic. Takže budu číst čísla. Tak tedy..Ehh..11 a 9!"
Zařval jeden ze zdejších vedoucí, teda pokud se jim dá tak říkat. Zadíval se do davu kluků, a pak dívek. Nikdo se nepřihlásil.. a já veděla přesně kdo to je.
Ale stále jsem mlčela, nemůžu jí to udělat prostě ne. Muž se znova podíval na papír a pak něco řekl rusky ostatním dozorcům. A ti nám začali zkoumat naše vytetované čísla. Naštěstí jsem "127" takže skoro poslední. Je nás tady dohromady 216.
Když poté uviděl onu 11, a 9.
Hned je čapl za vlasy a odtáhl je směr místnost trestaných. Jen jsem se znovu podívala na onoho muže a poté zpět na Annie.. Annie Brooke. Dívka která mi zachránila život. Jde teď s ním Benem Wattesnem do mučící místností.
Po třech hodinách jsem zbila v davu jen já, a Chris. Známe se vcelku dlouho, Chris a já jsme nejlepší přátelé.
Dohodli jsme se že všechno mezi náma bude jen přátelská výpomoc. Ale ostatní si toho začali pomalu všímat...
To jsem si však myslela že horší to být už nemůže..ale bylo.
ČTEŠ
"I don't want to see you anymore"-🏳️🌈Lesbian🏳️🌈
RomanceVšichni si myslí že milovat stejné pohlaví je nemoc, jako třeba "rakovina". A proto se moje "rodiče" rozhodli mě poslat na dva roky do unlesbian tábora v Rusku. Sice žijeme v Anglii, ale jím přijde že jim akorát mezi sousedy a kolegy dělám ostudu. ...
