In love with an (upgrade) original 3

Unø

Lucien
Už to budou dva roky,co jsem se k Elizabeth vrátil. El se zase stala upírem. Před rokem jsme se pokusili díky magii o miminko,ale přišli jsme o něj...Elizabeth to vypla a já ji nemůžu donutit aby to zapla....takovou citovou moc nad ní nemám. Klausovi a ani Elijahovi o pomoct říkat nechci. Její bratr Stefan se pohádal s...Caroline a odjel mimo město. A Damon...má plné ruce práce s ochranou Eleny. Elizabeth už mi s tím jejím arogantním chováním začíná lézt krkem. Vím,že ji ta ztráta dost vzala....ale už to prostě bude rok...

Elizabeth
Seděla jsem v obýváku a pila jsem krev z pytlíku. Dost jsem se začínala nudit...a to pro Salvatorovi bez lidskosti není dobré. No...spíš pro jejich okolí to není dobré. Lucien sešel dolů po schodech,s někým telefonoval,ale mě to bylo úplně jedno. Podívala jsem se na něj a odfrkla si. Lucien ukončil hovor a došel ke mě "Co bys řekla na menší návštěvu,lásko"? zašeptal mi do ucha. "Kdo přijde..."? zamumlala jsem bez zájmu. "No přece tvůj milovaný ex Klaus" ušklíbl se. Musel mu říct o pomoc,neměl na výběr. "Piju železník" oznámila jsem mu,kdyby chtěl aby mě Klaus ovlivnil,abych to zapla. "Sakra Eli...Proč to nechceš zapnout"? zamumlal,já se jen ušklíbla a nic neřekla. Lucien mi zlomil vaz a zamkl mě v cele,dole ve sklepě,kde byl železník...spousta železníku. Sebral mi denní prsten a poprosil Bonnie,aby udělala hraniční kouzlo,které nedokážu zlomit. Asi po hodině jsem se probudila,ležela jsem na zemi. Rozhlédla jsem se kolem a došlo mi,kde jsem. "Luciene"! zařvala jsem z plných plic. Zatím mi železník kolem mě nijak neškodil. Lucien se hned objevil před mřížemi. "Copak,lásko"? zamumlal s úsměvem. Měla jsem sto chutí mu jednu vrazit. Pak se,ale za jeho zády vynořil Nik a řekl Lucienovi aby odešel a aby za žádnou cenu nechodil dolů. "Klausi..." zavrčela jsem na něj. "Taky tě zase rád vidím,lásko" nasadil svůj typický úsměv. "Kolikrát ti mám opakovat,aby jsi mi neříkal lásko" zamumlala jsem. "Asi hodněkrát" otevřel dveře do cely a vešel za mnou,hned zase zavřel. Nik mě vzal pod krkem a přirazil mě ke zdi "Buď to zapneš,nebo tě donutím" zamumlal Nik. "Do toho,donuť mě" zamumlala jsem klidným tónem. Následně jsem vykřikla,protože mě kousl do krku a pak mě nechal spadnout na zem. Přitiskla jsem si ruku na kousanec a podívala jsem se na Nika,potlačovala jsem strach ze smrti,která nadejde. Nik si ke mě klekl a pohladil mě po tváři "Tak co,lásko...zapneš to"? zašeptal až poněkud podezřele sladce a jemně. Byl ode mě jen opravdu kousek,snažila jsem se přestat se dívat na jeho rty. "Uspokojuje tě to hodně..."? zamumlala jsem,cítila jsem,že jed začíná působit. Povedlo se mi od něj odtrhnout pohled. "Ani nevíš jak moc" zašeptal mi do ucha tak sladce až mi naběhla husí kůže skoro po celém těle. Narovnal se a podíval se mi do očí,stáhl mou ruku z mého krku a držel ji v té své. Na venek jsem vypadala klidně,ale uvnitř jsem bojovala o to,udržet emoce a lidskost pod pokličkou...

Tak po dlouhé době jsem se odhodlala psát tento díl...snad to bude dávat smysl a bude ye líbit😅😂❤