Cuatrø

408 25 0
                                    

Elizabeth
Když se blížilo vyhlášení,tak mě Nik vzal za ruku a dovedl mě k ostatním soutěžícím a čekali jsme. Pak starosta otevřel obálku a začal "A letošní Miss Mystic Falls se stává...Elizabeth Salvatorová". Zvedla jsem hlavu a pousmála jsem se. Došla jsem ke starostovi a on mi předal šerpu s nápisem ' Miss Mystic Falls ' a na hlavu mi nasadil korunku. Poděkovala jsem mu a pak jsem se rozhlédla po davu,nejdřív jsem uviděla Nikův typický úsměv,pak mé oči zachytily mé bratry,oba dva se tvářili jako by měli s něčím problém. Po chvilce se dav rozpustil,sešla jsem a zamířila jsem k bratrům...oni vyšli ven a čekali na mě venku. "Elizabeth" sykl Damon,já k nim došla. "Co je zase"? zamumlala jsem. "Proč jsi tancovala s Klausem"? zeptal se Stefan. Zrudla jsem v obličeji,co jim je sakra stále do toho. Než jsem stačila něco říct,slova se chopil Damon "Proč jsi tancovala s Klausem"? zvýšil hlas. "Protože se Lucien na mě vykašlal! Nik prostě stál pod schody a udělal ze sebe můj doprovod! Kdyby nebylo jeho,nevím co bych dělala! Vy jste jen čuměli jak dva volové"! zvýšila jsem hlas o několik tónů výš než mé černovlasé dvojče. Došel k nám Nik a položil mi ruku na rameno "Shhh lásko...děláš scénu" zamumlal a podíval se na oba mé bratry. "Tak takhle to je" řekl Damon. "Kde je Lucien,asi bychom mu měli říct,že ho naše malá sestřička podvádí" zamumlal Stefan a podíval se na Damona,ten jen pokrčil rameny. "Už vás obou mám plné zuby" oboum jsem jim vrazila silnou facku a vyšla jsem ze dveří. "Prvotřídní idioti" slyšela jsem říct Nika a šla jsem dál. "Bethy,počkej"! zavolal za mnou Nik,já šla ale dál. Pak mě doběhl a zkřížil mi cestu "El...notak" chytil mě za ramena. "Niku poslouchej...jsem ti opravdu moc vděčná za to,co jsi pro mě dneska udělal...ale...teď potřebuju být chvíli sama..." zamumlala jsem a upíří rychlostí jsem odběhla domů. Šerpu i korunku jsem dala na stůl v kuchyni a vyběhla jsem do ložnice. Tam jsem ze sebe sundala šaty a podpatky,vzala jsem si dlouhé úplé džíny a bílé tílko,přes to košili a tu jsem nechala rozeplou. Obula jsem si jiné jehly,byly o trochu vyšší než ty,co jsem právě sundala a vydala jsem se z ložnice. Na chodbě jsem narazila na Luciena "Gratuluju k výhře" usmál se a spojil naše rty v jedno. Polibek jsem mu opravdu,ale opravdu jen krátce oplatila. Rozhodla jsem se,že se budu chovat jako by se nic nestalo a nechám ho se v tom vymáchat. "Díky" zamumlala jsem a sešla jsem schody dolů do kuchyně. Lucien se nahoře převlékl a během vteřiny byl za mými zády. Položil mi ruce na ramena "Co se děje El..."? zašeptal Lucien. "Nic..." odpověděla jsem a vysmekla jsem se mu a zase jsem vyšla nahoru. Vzala jsem si klíče od Damonova a Stefanova auta...měla jsem na ně vztek...měla jsem taky vztek na Luciena... Ten byl opět hned vedle mě,oboje klíče mi vykroutil a pevně mě chytil za ramena až jsem sykla bolestí. "Co se stalo"? zeptal se Lucien. "Nedělej,že nevíš"! štěkla jsem po něm. Asi si to uvědomil..."Omlouvám se,ale neumím to tancovat a nechtěl jsem ti udělat ostudu..." zamumlal. "Málem jsem ji kvůli tobě opravdu měla" začala jsem se uklidňovat. "S kým jsi to tancovala...."? zeptal se po chvilce. "S Nikem" odpověděla jsem a podívala jsem se Lucienovi do očí. "Hmmm..." zamumlal Lucien jenom a pustil mě. S prásknutím dveří opustil dům. Stála jsem na místě jako přikovaná. Došla jsem do obýváku a vzala si rodinné album s fotkami,kde jsem byli já,Damon a Stefan. Prohlížela jsem si je snad celý zbytek dne. Uronila jsem pár slz nad tím,když mi došlo jak moc jsem to s nimi dneska zvorala. Když se Lucien stále nevracel,tak jsem vzala telefon a volala jsem mu snad stokrát,ale vždycky jsem spadla jen do hlasové schránky. Dokonce jsem se ho vydala hledat,ale marně. V jednu ráno jsem se vrátila domů,lehla jsem si na gauči a usnula jsem. Zdál se mi velice podivný sen...

In love with an (upgrade) original 3Kde žijí příběhy. Začni objevovat