"Setkání a uvědomění"

318 13 0
                                    

Harry celé prázdniny přemýšlel a vzpomínal na Fénixův řád, Brumbálovu armádu, vzpomínal na Siriuse, taky už se smýřil s tím že s Cho si asi moc dobře nesedli. Myslel na své dva nejlepší kamarády a začal si uvědomovat že mu hodně chybí jeho kamarádka Hermiona Grangerová. Pořád na ni myslel. Je tak chytrá, vždycky v pravou chvíli dokáže pomoc a nebýt ní, už by bal Harry asi mrtvý.

Po náhlém přepadení od Brumbála a návštěvě Horacia Křiklana se Harry pozdě večer konečně dostal do doupěte kde se znovu setkal s Ronem a Hermionou. Když vešel dovnitř, tak se na něj vrhla paní Weasleyová. Objala ho tak pevně že Harry sotva popadal dech. Potom se ještě pozdravil s Ronem, Ginny, Hermionou Fredem a Georgem. (Fredovy a Georgovi obchody jen kvetly a zasypali Harryho spoustou záškoláckých zákusků a spoustou dalších vymožeností ještě jako poděkování za to, že jim pomohl obchod vůbec založit.)
Když ho Hermiona objala, cítil nával hřejivého štěstí, které po celých dvou měsících o samotě s Dudlym, tetou Petúnií a strýcem Vernonem tak moc potřeboval. Byl rád že je zase mezi svými.

"Měla jsi tam kousek pasty", řekl Ron když Hermioně jemně otřel tvář aby ji očistil. Harry si všiml že se Hermiona začervenala. Pocítil zvláštní pocit. Jako by slyšel něaký negativní hlas v jeho nitru.

"Kdy jsi přijela?" Zeptal se Harry Hermiony. "Už to je pár dnů." Opáčila Hermiona. Harry zaznamenal náhlý nával nenávisti, když si uvědomil že jeho nejlepší kamarád se tu už pár dnů skvěle baví s dívkou, ke které možná cítí něco víc , mezitím co on trčel sám u Dursleyových.

Noc byla dlouhá a Harry nemohl usnout. Musel přemýšlet o Hermioně. Jakmile se zase viděli, začal se o ni zajímat o hodně víc než kdy před tím. Taky přemýšlel jestli mezi ní a Ronem něco není protože na něj neustále civěla takovým zasněným pohledem.

Když jednou leželi už v posteli, Harry se zeptal Rona:
"Rone?"
"Jo?"
"Chci se tě na něco zeptat"
"Ptej se"
"Nepřemýšlel jsi někdy.. no.. o Hermioně?"
"A co je s ní?"
"No.. já nevím.. docela se změnila, je teď.. no.. zdá se mi hezčí než.. než kdy dřív"
"No o tom jsem nepřemýšlel, sle od té doby co je tady, tak se chová hrozně divně. Nikdy se ke mě takhle nechovala. Vždycky jsme se hádali a ona mě prakticky skoro nenáviděla a teď se může přetrhnout abych se měl dobře. Neustále mi něco nosí a nenechá mě na pokoji. Je to divný"
"Možná se ji líbíš"
"Tak to neee. Ona mě ale ne. Už mi pěkně leze na nervy, radši bych se s ní zase hádal než představa o tom že bych jí měl chtít"

Harryho docela zlomilo to co mu řekl Ron. Že by se do něj mohla Hermiona zabouchnout? Co na něm může vidět? Vždycky si víc rozuměli s ním než s Ronem.. Na druhou stranu Harryho těšilo že alespoň Ron ji nechce. To by už spolu dávno chodili..

Poslední dny prázdnin se krátili. Dny v doupěti byly pořád stejné. Harrymu se chtělo zvracet když viděl Hermionu jak na Rona zasněně civí. Těšil se už do Bradavic. Těšil se na své ostatní kamarády a doufal, že se trochu odreaguje a na Hermionu už přestane myslet. Protože jak to tak vypadalo, nehodlala se Rona vzdát a dál trvala na svém rozhodnutí.

Byl večer, den před prvním školním dnem a Harry, Ron a Hermiona si museli zbalit všechny věci.
Harry si šel odskočit na toaletu a nechal Rona v pokoji o samotě.
Když se vrátil, slyšel křik a tak poslouchal za dveřmi. O chvíli později však Hermiona vyrazila dveře a Harry spadl na zem, jakou nimi dostal ránu. Vyřítila se ze dveří s brekem a Harry se z těžka zvedl a vešel do vnitř. Ron vypadal k smrti vyděšený, asi tak jako kdyby spatřil stádo pavouků.
"Co to do ní vjelo?" zeptal se opatrně Harry.
"Já..já nevím.. prostě přišla..a..a..řekla že mě..že mě m-miluje a já..já řekl že já ji ne..že ji mám rád jako..kamarádku..a..a ona chytla..chytla záchvat a..brečela..třískala v-věcma..a..a..křičela..a.."
"Rone klid, to bude dobrý, ona se uklidní"

Jenomže neuklidnila, další den se na něj ani nepodívala. Nechtěla se bavit ani s Ginny.

Když přjeli na nástupiště devět a třičtvrtě, proběhla přepážkou a zaplula do toho nejzadnějšího kupé v Bradavickém expresu a ani se s rodinou Wealeyových nerozloučila...

*****

Tohle je zatím první kapitola a uvedení do děje, ale pokud budete chtít pokračování tak dejte follow a sledujte moje další kapitoly. Určitě jich vyjde ještě hodně😉

HarmioneKde žijí příběhy. Začni objevovat