Při prvním kroku se mi trochu zapotala hlava. Strašně moc jsem se bál, kdo bude sedět v autě. Při dalším kroku jsem se skácel na zem a nemohl jsem se hýbat. Postava v šedé mikině zamnou běžela. „Hej kluků jsi v pohodě? Slyšíš mě?" Řekl vystrašeně. Já jen ležel a nehýbal jsem se nachvíli jsem otevřel oči ale nic jsem neviděl.. Chlápek v mikině mě začal zvedat, přestal jsem vnímat svět a upadl do bezvědomí. „Neusínej Hej!" řekl a donesl mě do auta. Po chvíli se Pete začal probouzet. „Jsi v pohodě kluku? Nebolí tě něco jsk se cítíš?" koukl se vystrašeně. „Co-o vy-vy jste Ironman?!" řekl skoro napůl v bezvědomí. „Ano jsem nechtěl jsem aby jsme se poznali tak že budeš zmatený.. Víš co se stalo?" Řekl vystrašeně. „Ne promiňte na nic si nevzpomínám Pane St- mužů vám takhle říkat?" Zeptal se vystrašeně. „Ano ale tohle už mi víckrát nedělej".. V duchu jsem nevěděl kde jsem co tu dělám proč tu jsem. „A jak jste vlastně věděl, že jsem Spiderman? Proč mě vůbec chcete? A kam jedeme?" Řekl. „To nebylo těžké Petere mám počítač který najde všechny lidi na téhle planetě a napíše mi to, co jsou zač potřeboval jsem někoho a ty jsi byl nejblíž. Potřebuji tě na jednu důležitou misi která je za pár dní a jedeme do Stark's Tower. Klidně si schrupni pojedeme ještě pár hodin" pochechtl se. Mužů se vás Pane Starku na něco zeptat? Strašně mě zajíma jak můžete žít když nemáte srdce. Teda jako máte ale chápete je z" tady jsem se pozastavil už jsem to radši dál nekomentoval. Jsem strašně zvědavý... „To je v pohodě uchechtl se, někdy ti to řeknu až bude čas, teď už usni pak tě budu potřebovat" usmál se na něj.
Stark's Tower
„Vstavej mladej už jsme tu" třásl semnou. Pomalu jsem otvýral oči, to co jsem uviděl bylo překrásný! Velkou budovu s nápisem Stark's Tower! „To je všechno vaše?" Řekl jsem ohromeně. „Ano je, bydlím tady už pár let líbí?" Hned na to co to dořekl jsme vystoupili z auta a rozešli jsme se k velké budově. Pan Stark mě přidržoval abych znova nespadl.
