JEDNODÍLOVKY( a tarjeta de felicitación)🖤❤️🖤❤️🖤

Jacku!!!🖤🖤🖤

Nemám co dělat. Andy je s Ryenem někde venku a Jack s Brooklynem koukají na nějaký film. Docela jsem se nudil, rozhodl jsem se proto streamovat na Tik Toku. Sice jsou asi 4 hodiny odpoledne, ale to nevadí. Sedl jsem si na postel a zapnul stream. Téměř okamžitě tam bylo něco málo přes 100 lidí a rychle se to zvyšovalo. Najednou se však dveře do mého pokoje otevřeli a v nich stála snad ta nejkrásnější osoba. Blonďaté vlasy lehce do čela a zelené psí oči. ,,Co provádíš?“řekl a opřel se o rám dveří. Mě se rozzářili oči. Už dlouho ho mám rád, ale Brook není na kluky, teda asi, takže z toho nic nebude. ,,Streamuju, přidáš se?“ zeptal jsem se ho s nadějí v hlase. Opravdu moc jsem si přál, ať souhlasí. Brook se jen zeširoka usmál a přikývl. V tu chvíli jsem myslel, že se rozteču. Z mého úžasu mě však náhle vyvedla rána a můj pád na záda. Brook na mě skočil a začal se nekontrolovatelně smát. Nejdřív jsem na něj chtěl křičet, ale nakonec jsem se začal smát taky. Po chvíli jsme se oba uklidnili, ale Brook si nesedl.  Ležel na mě v dost nepohodlné pozici, ale přesto se nezvedl. Já si založil jednu ruku pod hlavu a druhou jsem Brookovi jezdil ve vlasech. Oba jsem pak přesunuli pohled zpět na telefon. V komentářích se objevovaly spamy srdíček. Několikrát tam také bylo ,,Broony“a další srdíčka. Oba jsme se usmívali jako sluníčka na hnoji a užívali si přítomnost toho druhého. Alespoň já jo. Po chvíli se však v komentářích začalo objevovat ,, Jacklyn Is Over“. Brookovi zmizel úsměv ze tváře. Přečetl si pár takovýchto komentářů a posadil se. Hned na to jsem si sedl i já. Brook nespustil zrak z komentářů. Já se zase nemohl dívat na nic jiného než na něj. Brookie se však po chvilce zvedl a bez jediného slova odešel z pokoje. Já se stále díval na pootevřené dveře, ve kterých před chvilkou zmizela ta dokonalá blonďatá hlava. Chtěl jsem vědět, jestli je v pořádku. Rychle jsem se proto rozloučil s Roadies a vypnul stream. Vyšel jsem z pokoje a začal hledat Brooka. U sebe v pokoji nebyl. Vydal jsem se proto do kuchyně. Měl jsem štěstí. Byl tam a opíral se o linku. Stál ke mně zády, takže jsem měl výhodu. Potichu jsem k němu přišel a položil mu ruku na záda. Úplně leknutím nadskočil. ,,Co se děje Brookie?“ zeptal jsem se ho opatrně. Brook se jen otočil a sedl si na linku. ,,Nic jen…..štve mě, že jakmile se začnu s někým ze skupiny víc bavit, tak Roadies začnou hned vykřikovat, že jiné shipy umírají“ vysvětlí Brook a sklonil zrak. Mě to chytlo za srdce. Stoupnul jsem si přímo proti němu a upřeně se na něj podíval. ,,To bude dobrý, neboj. Nesmíš si to tak brát.“ Řekl jsem a položil si ruce na jeho stehna. Sladce jsem se na něj usmál. Brook zvedl hlavu a tím navázal oční kontakt. Mě se na tváři začal rýsovat úsměv, Brookovi však ne. Jen tak seděl a díval se na mě. Najednou však seskočil z linky a……Bylo to tak úžasné. Natlačil mě na zeď a ruce mi přišpendlil nad hlavou. Druhou rukou mi zajel pod tričko. Bože takovou slast jsem ještě nezažil. Něco tak úžasného a magického. Myslel jsem, že se rozteču. Najednou mi však Brook ruce pustil a přesunul je na mé boky. Za ty si mě přitáhl blíže a já zavzdychal. Stále jsme se nepřestávali vášnivě líbat. Pomalu jsme se začali přesouvat do obýváku. Bylo to nejblíže. Tam jsem převzal kontrolu já. Shodil jsem Brooka na pohovku a sedl si na něj obkročmo. Znovu jsme se začali líbat a Brook mě začal škrábat na zádech. Já se prohýbal jako kočka. Omylem jsem pohnul pánví a Brook zavzdychal. Jen jsem se usmál a tentokrát jsem to zopakoval úmyslně a silněji. ,,So-nny“. Zavzdychal Brook mé jméno a zaklonil hlavu. Já se jen zeširoka usmál. Brook však hned hlavu vrátil zpět a své ruce přemístil na mé boky. Za ty si mě velkou silou přitáhl blíž a tvrdě narazil svou pánví do té mé. Vrátil mi to a dokonce mnohonásobně. Jeho jméno jsem téměř zakřičel. Znovu jsme se začali vášnivě líbat, když v tom jsme uslyšeli slabé odkašlání. Ohromným šokem jsme se od sebe odtrhli a otočili se ke zdroji. Mezi dveřmi stál Jack. Bože on nás viděl. ,,Hele jestli chcete v tomhle domě píchat  tak jedině u některého z vás v pokoji. Tý sedačky je škoda. A hlavně, dávají mi seriál takže jestli dovolíte.“ Když to dořekl, strašně se nám ulevilo. Já se opatrně zvedl z Brooka, abych nevyvolal další hlasitý vzdych a rozešel se k Jackovi. ,, Hele, že to nikomu neřekneš.“ Zeptal jsem se ho, a bolelo mě, že zrovna on na to přišel jako první. ,,Ne neboj. Až to budete chtít někomu říct, tak to řeknete.“ Odpověděl a poplácal mě po rameni. ,, Díky brácho.“řekl jsem a společně s Brookem jsme se vydali nahoru po schodech. Jakmile jsme došli na odpočívadlo, Brook se mi znovu přilepil na rty. Přimáčkl mě na zeď a stále mě vášnivě líbal. Já spolupracoval a rukama jsem mu zajel do vlasů. Brook si mě za boky přitáhl blíž a začal lehce narážet pánví do té mé. Já myslel, že se zblázním. Najednou jsme však uslyšeli klíče v zámku. ,,Jsme doma“ zakřičel ode dveří Andy s Ryenem. My s Brookem jsme se od sebe odtrhli a podívali se dolů ze schodů. Bez váhání jsme se rozběhli do patra, aby nás nikdo neviděl. ,,Asi nic nebude.“řekl jsem smutně, když jsme stáli na chodbě u našich pokojů. ,,Neboj se, příště to vyjde.“řekl povzbudivě Brook. Já se jen sladce usmál. ,, Tak jindy.“řekl Brookie šibalsky a rukou mi přejel po rozkroku. Ze rtů se mi vydal tichý, ale slyšitelný vzdech. Rychle jsem si pusu zakryl rukou a zaplul do svého pokoje. Jen jsem slyšel, jak se Brook zasmál a zavřel dveře od svého pokoje. ,,Tak jindy, Brookie." Řekl jsem si pro sebe a nad to myšlenkou se musel pousmát.

Tak další jednodílovka na přání 🥀🖤🥀🖤tentokrát pro NatyrotkaGibson🖤🖤🖤tak snad se bude líbit🖤🖤🖤🖤

Teď jen takové malé info 🖤 mám ještě jednu kapitolku na přání 🖤🖤🖤pak bych však chtěla začít zase psát nějakou celistvou knížku 🖤🖤🖤 mám nápad na dvě 🖤🥀🖤jednq by byla na Randy a druhá něco podobného jako S.M.R.T.🖤🖤🖤souhlasíte s tím?🖤🖤 doufám, že ano kdyžtak mi napište názor, nebo jak se těšíte 🖤🖤🖤🖤ILY🖤🖤

Minnie🖤🖤🖤