Oba jsem byli spocení, tak jsem ji vzal, osprchoval, ošetřil pár rán od rákosky a uložil ji do obřího pokoje na půdě, je tak poloviční než ten můj. Sešel jsem ještě najít uklízečku, aby tam uklidila. Lehl jsem si a odebral se do říše snů. ______________________________________
Jesicca
Probudila jsem se asi ve 12. Chtěla jsem něco říct, ale v krku mě strašně bolelo, nemluvě o mém tělě to bylo úplně rozlámané. Na rukou jsem měla otlaky od pout. Pamatovala jsem si na co jsem kývla. Obrátila se na bok a koukala z okna ven.
Chris
Probudil jsem se brzy ráno. Šel jsem do obchodu koupit obojek. Vešel jsem a hned se mi začala věnovat nějaká prsatá dáma. Byla celá nějaká divná. Nakonec jsem vybral bílý obojek se stříbrnými ostny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jessica
Ležela jsem a koukala z okna dobrou hodinu. Potom se otevřely dveře, ani sem se nepodívala kdo přišel. "Dobré ráno, nebo spíše odpoledne." Řekl s úšklebkem a vytáhl mě za ruku do kleku. Vytáhl z kapsy bílý obojek, byl nádherný. Dal mi ho na krk s tím, že mu vždy mám říkat pane. A se záchrannými slovy.
Zelená- vše je v poho, můžeš pokračovat Žlutá- dobrý, ale zpomal Červená- přestaň A potom, kdyby se neovládl, tak jeho jméno.
Odtáhl se a na můj vkus byl ten obojek málo utažený. "P-Pane, utáhl by jsi mi prosím ten obojek?" On se jenom usmál a utáhl mi ho tak, že jsem skoro nemohla dýchat. "Děkuji." Řekla jsem rozchraptěnným hlasem.
Chris Hodil jsem po ní oblečení, co mi tady zbylo po sestře, než se odstěhovala a vyrazil jsem s ní nakoupit nějaké to oblečení. Když jsme vše nakoupili stavili jsme se u ní doma. No byl to malý domeček v chudinské čtvrti. Vešli jsme do jejího pokoje a tam mě do očí trefily plakáty. "Faninka Anime, jo?" "Heh no jo. Jsem hold divná." Řekla když se skláněla pro učebnice. Dovolil jsem ji vzít pár plakátů a vyrazili jsme. V autě jsem si všiml malého plyšáka. "To bez plyšáka neusneš?" Řekl jsem s úšklebkem.
Jessica "Samozřejmě, že usnu, ale tohohle plyšáka jsem dostala od bráchy než umřel." Vzala jsem mu plyšáka z ruky. "OU to mě mrzí. Asi musel vědět, že máš ráda Anime, když ti dal takovýho plyšáka." Řekl s úšklebkem na tváři. Jen jsem se usmála a koukala ven z okna.
Ejjjjjj čus Tady je lenost sama. No já vím, ale Áďa by mě asi zabila, kdyby jsem přestala psát.
Jo a nebyla by sama, 🔪🥛
Mlíko nechceš snad zabalit zase do krabice a poslat poštou. Že ne?
