Mafia Princess

Přepadení

Tento den začal jako každý jiný. Vstala jsem v sedm hodin, udělala jsem si ranní hygienu, převlékla jsem se a šla na snídani. Zayn mi pořád nechce říct, proč se tady ke mě všichni chovají, jako kdybych byla Zaynova dcera nebo co. Šla jsem do pokoje, protože mi dneska odpadl trénink. Zayn musel někam jít a říkal, že mám dohlédnout na patro, ve kterém máme pokoje. Po snídani jsem šla do pokoje a zapla jsem si notebook. Pustila jsem si písničky od 1D a dívala jsem se, co se kde stalo a podobně.  ,,Ahoj, můžu?" Podívala jsem se směrem ke dveřím, kde stál Johnny a usmíval se jako sluníčko. Musím říct, že jsme si tu všichni zvykli. Občas jsou chvíle,kdy nám chybí rodina, škola, kamarádi a  podobně. Všem kamarádům jsme řekli, že se stěhujeme pryč a rodičům...vlastně nic. S Johnem si rozumím možná i víc než s Lauren, ale já si nikdy moc nerozuměla s holkami. Dívali jsme se na Simpsonovi a po chvíli za námi přišla i Lauren. ,,Na co se budeme dívat teď?" Zeptala jsem se a John mi přehodil ruku přes ramena. Lauren se na mě podívala naštvaným, spíš vražedným pohledem a řekla: ,,Já asi na nic." Už se zvedala z postele. ,,Proč? Ty se nebudeš dívat s námi?" Věděla jsem, že je naštvaná, kvůli mě a Johnovi, ale oba něco cítíme k tomu druhému, tak jsme si před pár dny řekli, že to zkusíme dát dohromady. Domluvili jsme se, že to každý řekneme jednomu člověku. John to řekl Lauren, není z toho dvakrát nadšená, snaží se to nějak překousnout, ale moc jí to nejde. Když jsme to řekla Zaynovi, nevadilo mu to a řekl, že Johnny je moc milý kluk a že nám to přeje.  ,,Měla bych? Vždyť  bych vám tu dělala tak akorát křena. Stejně vám to dlouho nevydrží!!"  To už i křičela. Bouchla dveřmi a odešla do svého pokoje. Pořád jsem se dívala směrem ke dveřím, kterými odešla Lauren a nemohla vstřebat to, co právě řekla.

*Johnny*

Tohle jsem od mojí sestry nečekal. Věděl jsem, že jí to vadí, ale že až takhle jsem nečekal. Kenzie se pořád dívala na vstupní dveře.  ,,Kenz, dobrý." Zeptal jsem se a sedl si naproti ní. ,,Jo v pohodě." Řekla a snažila se usmát, ale moc se jí to nepovedlo. ,,Pojď sem..." Řekl jsem a rostáhl ruce, abych mohl Kenz obejmout.

*Kenzie*

Objímali jsme se asi pět minut, ale potom do pokoje vtrhl nějaký pán ze Zaynovi "armády", myslím, že se jmenuje Brent. ,,Promiňte, že jsem ani nezaklepal, ale musíme zmizet." Řekl a my jsme si jen s Johnem vyměnili nechápavé pohledy. ,,Rych-" ani to nedořekl a už ležel v na zemi s kulkou v zádech. Lekla jsem se, ale teď mě spíš zajímalo, jak se dostaneme ven. Oknem to nejde a dveřmi jak vidím asi taky ne. Hbitě jsem se zvedla z postele a postavila se do bojové pozice. ,,Vážně si myslíš, že nás s tímhle šaškem a Zaynovým, nebo spíše blbým výcvikem přemůžeš?" Jestli mě chtěl naštvat, tak se mu to povedlo. ,,Takhle přede mnou o Johnovi a Zaynovi nemluv!" Procedila jsem skrze zuby a oni sklopili zbraně. Postavila jsem se normálně. ,,Co tu chcete?" Zeptala jsem se s jistým podezřením. ,,Tebe Kenzie, nejsi obyčejná, ale to už asi víš. Jsi takzvaná Princezna Mafie, půjde po tobě každý a Zayn není vhodný na to, aby tě měl ve svém týmu." Chtěla jsem něco říct, ale uslyšela jsem výstřel a viděla Lauren, jak se kácí k zemi. ,,Lauren." Vypískla jsem a najednou se ve mě nahromadilo tolik vzteku, jako ještě nikdy před tím. Přestala jsem vnímat okolí a jen začala mlátit každého, kdo se mi postavil do cesty. Cítila jsem podivné pálení na rukou a když jsem se podívala, viděla jsem jak mi začaly svítit žíly a oči. Dostala jsem se ven, kde čekalo několik dalších mužů. Když mě viděli, hned odjeli pryč. Byla jsem dost vyčerpaná. Omdlela jsem. Všechno to přestalo a já jsem se probudila až u Jacka na ošetřovně. Pomalu jsem začala otevírat oči a spatřila nad sebou tři postavy. ,,Kenzie, díky Bohu, že žiješ." Řekl Zayn a objal mě. ,,Co se stalo?" Jen tahle blbá otázka ze mě vypadla. ,,To je na dlouhé vyprávění." Ujal se John slova. ,,Neměl bych se spíš zeptat já, co se tady stalo?" Pousmál se Zayn. ,,No, najednou sem vtrhli nějací chlápci, za účele mě odvést. A jestli se ptáš kvůli tomu, co se stalo se mnou, tak já to nevím, jen vím, že to bylo kvůli Lau-..." Zasekla jsem se, když jsem si vzpomněla na to, co se stalo Lauren. ,,...Lauren" vydechla jsem. Nešlo ani brečet, nic prostě jem prázdný pocit, který vás naprosto pohltí a ztratíte všechny emoce. ,,Co se stalo Lauren?" Zayn už by vyděšený a vypadal znepokojeně. ,,Lauren je..je- já prostě nemůžu." Vypadla slza číslo jedna a dál už to jelo.  ,,Mrtvá" Vydechl John a sedl si ke mě. ,,To bude dobrý." Přidal se Zayn. Zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla, abych se trošku uklidnila a začala mluvit. ,,Nejhorší je, že jsme se před tím pohádaly a neusmířily se." Vzlykala jsem dál.

One week later

Zayn mi už konečně všechno vysvětlil, ale musela jsem ho přemlouvat. Je to tak, že můj pra-pradědeček založil jen nějaký spolek, ze které se během deseti let vyklubala největší mafie na světě. Bylo pravidlo, že pozici vůdce vždy zdědí ten nejmladší  syn. Toto místo měl prý získat můj otec,ale ten už měl maminku, takže se toho vzdal a jeho místo tak zaujmul Zaynův otec, bratr mého. Zayn tohle zdědil asi před půl rokem a je teď "král mafie". Tím, že nemá syna ani dceru a prý ani nechce, to všechno později připadne mě. Vzal mě sem, aby se nestalo, že to zdědí někdo z jiné rodiny. Tohle je rodinný podnik a mělo by se to dodržovat...