Snaha o návrat

184 8 3
                                    

Chloenin pohled
Probudila mě bolest hlavy"už zase" zašeptala jsem hned co jsem si uvědomila že jsem v nemocnici vykoukla jsem z okna a uviděla přijíždět tátovo auto a tak sem se trochu uklidnila asi to nebude tak hrozné jak to vypadá "ahoj Chloe" pozdravil mě "tati!" Vydechla jsem"už je ti líp?" Přišel ke mě a sedl si ke mě na postel a pohladil mě po hlavě "jasně" hlesla jsem "už na tebe nikdo nesáhne" řekl a přitiskl si mě do objetí "mám tě moc rád a nechci o tebe přijít zlatíčko" zašeptal "já tebe taky tati"
O týden později
Dnes už můžu domů a zítra budu moci zkoušet turné se přesunulo a budeme vystupovat v pátek(je sobota) takže doufejme že budu v poho "ahoj Chloe" pozdravil mě táta "jé ahoj tati můžeme jet?" Zeptala jsem se po tom co jsem se zvedla "né tak z hurta teď si v klidu sedneš do auta a v hotelu budeš ještě dva dny ležet" zvedl ukazováček "jasně " kývla jsem a šli jsme k autu😂(nebudu popisovat co se dělo mezitím)
Hotel
Vystoupila jsem z auta a prorvávala se s tátou a Dorianem mezi paparazzimi po delší době jsme se dostali dovnitř kde mě táta zavedl na pokoj "díky tati" řekla jsem a objala ho, objetí mi opětoval a já furt o hlavu menší jsem se mu zavrtala do hrudě takový pocit bezpečí jsem potřebovala "pro příště před dveřmi tvého pokoje vždy někdo je takže tě vždy uslyší ano?" Řekl klidně ale i tak starostlivě "ano tati " odpověděla jsem a pustila ho "takže za půl hodiny je večeře takže se běž trošičku zkůltůrnit" rozcuchal mi vlasy a rychle zdrhnul aby jsem mu to neoplatila. Zašla jsem ke skříni a vytáhla z ní černé legíny, tyrkisové tričko s potiskem růžových řůží( tak ne asi ) a černou koženou bundičku a šla do sprchy
Po čtvrt hodině jsem vylezla voňavá a čistá z koupelny a bězěla dolů. Po cestě sem potkala tátu "Wow! Vypadáš skvěle Chloe " pochválil můj vzhled "ty taky tati ale co kecálkové tobě to sluší vždy" strčila jsem do něj loktem "Ó tak to děkuju a ty víš že jsi taky nádherná a víš proč? Protože jsi MOJE dceruška" řekl a přitom mě zvedl do vzduchu" ó ty lichotník" zaculila jsem se když mě položil na zem "tak pojď ať stihneme večeři" řekl "chceš dát závod nebo jdeme v klidu a nebo jako jeden muž?" Zeptala jsem se "tak asi snad víš ne?" Naklonil hlavu " jop to mi mohlo být hned jasné takže kdo se první dotkne Kennyho vyhrál ok?" Navrhla jsem "jasně proč ne?" Kývnul "tři, dva, jedna, teď!" Vykřikla jsem a rozběhla se tryskem za Kennym ale po chvilince mě táta předběhl "ale noták" vzdychla jsem a skočila po něm "a kdopak nám tu leží na zemi sám veliký Michael Jackson Král Popu" řekla jsem provokativně a rychle se zvedla a běžela dál" tak to ti nedaruji" uslyšela jsem ale to už jsem se řítila do jídelny a dotkla se Kennyho a začala poskakovat " já jsem první! První" hlásala jsem"no jo no jo nech mě vydechnout" vydýchával se předemnou táta "no tak pojď čeká na nás večeře Mikeu už na tebe všichni čekají"začal si Kenny klepat na hodinky a tak jsme se všichni rozešli směrem jídelní stůl

Nikdo ti nezkřiví ani vlásek jakože se Jackson jmenuji Kde žijí příběhy. Začni objevovat