Hledání života Sedmý smysl

ostrov volby

Po několika dnech jsme dopluli na ostrov volby. V přístavu bylo hodně velkých a bohatě zdobených flotil. Ještě než jsme vystoupili zavolal si mě Mary a Janu pán. Každé z nás dal jako pěst velký balíček. Pak řekl:,,Užívejte je dobře''. Když jsem balíček rozbalila uviděla jsem jako pěst velký smaragd. Měl ohromnou cenu (pro mě byl to můj první výdělek). Člověk by si za něj mohl koupit malou plachetnici. Mohly jsme se rozhodnout zda chceme jít k labirintu s pánem či zůstat na lodi. Jana zůstala a my s Mary s nimi šli. Po cestě jsme všichni tři pokukovali po stáncích a obdivovali věci s motivem draků,sirén či jednorožců. Pak jsme šli k pořadateli kterému na klobouku svítil nápis VÍTEJTE NA OSTROVĚ VOLBY. Poradil nám že máme jít k nádobám s prsteny a že si máme některý vybrat a nasadit na prst a pokud se zmenší na velikost naší ruky můžeme vstoupit do labirintu. Samozřejmě to radil Filipovi a jeho otci z našich úboru bylo poznat že jsme pouze služebné. Filip vytáhl prsten a nasadil ho na prostředníček levé ruky. Skvěle mu padl. Pak řekl že má ještě jedno přání a to abychom si my také mohly zkusit nasadit prsten. Mary ho nasadila ale zůstal takový jaký byl. Pak jsem to zkusila já a on se přizpůsobil mému prstu. Byla jsem tak nadšená že jsem štěstím vykřikla, všichni ti bohatí lidé se ohlédli a nechápavě na mě civěli. Pak jsme došli ke vchodu a tam stál pořadatel a podal Filipovi minci a  vysvětlil že ji má dát svým rodičům a když se zahřeje tak že ho mají čekat u vchodu. Pak se mě zeptal zda mám od svého pána povolení navštívit labirint. Filip rychle odpověděl že ano a pořadatel mi dal minci. Filip ji dal svému otci a já Mary.
Z pohledu Filipa:
Vešel jsem do labirintu a byl doslova nadšený nejenže budu studovat školu magie ale moje nejoblíbenější služebná taky. Viděl jsem hodně bran v jedné se pásl jednorožec ale řekl jsem si že radši půjdu dál. Míjel jsem bránu kde na mě mávala siréna ale tam jsem taky nešel přesto že mě lákala. Pak jsem uviděl bránu ,de bylo moře, písčitá pláž a z ní na mě volala malá pískově žlutá dračice. Z vody vykukovala siréna a u lesa se pásl jednorožec. Já jsem vešel do brány a skočil do vody za sirénou. Ta se dotkla mého prstenu a něm se objevila malá mušlička. Siréna mi řekla že nyní umím dýchat pod vodou. Pluli jsme kolem korálových útesů a já spatřil dno plné kamínků. Na každém bylo něco napsáno. Siréna řekla že si mám tři kamínky vybrat. Já hmátl po sdílení schpností, rychlému učení jazyků a magickém zraku. Pak všechno zmizelo a já vyšel z labirintu.
Z pohledu Lindy:
Vstoupila jsem do labirintu. Bylo tam tolik bran a já nevěděla kterou si vybrat tak jsem pokračovala dál. Pak jsem zahlédla bránu kde jakoby foukal vítr a zevnitř na mě volaly podivné bytosti a lákaly mě ať si s nimi zalétám. Tak jsem vstoupila a jedna ke mě přišla a dotkla se mě a já je najednou viděla jako anděly. Řekly mi že mi dali dar magického vidění. Pak jsem vyšla z labirintu.

U východu jsem potkala Filipa, oba jsme byli tak nadšení že jsme se chovali jako nejlepší kamarádi a navzájem si ukazovali prsteny. Filip ho měl ze dvou čtvrtin průsvitně modrý a zbylé dvě čtvrtiny byly oranžové a zelené. Nahoře měl modrý kámen. Můj prsten byl způlky průhledný.