Tatínku proč ten lev brečí
ten co býval kdysi tak hrdý?
Tatínku proč ten lev brečí
copak on nebýval ten statečný?
Když ti co kříž nesli táhli k nám
nebyl on ten co je svým křikem odsud hnal?
Když k nám přijeli tanky, proč je odsud nevyhnal
proč jen tak koukal a nepomohl nám?
Děti, ženy, muži tu zabíjeni byli
proč svatý Václav s Blanickými je nehnal?
Olovem hřbitovy zaseté byli
proč náš lid zbraně nedostal?
Pamatuješ jak náš lid vojáky zpěvem odehnal
a jak u Kresčaku náš slepý král do bitvy táh?
Pamatuješ jak parašutysta hydře hlavu sťal
a jak u Dukly za nás náš prapor bojoval?
Proč po odehnání posledního režimu
svině hned běželi ke korytu?
Proč je ten lev nechal
a celý národ tím poznamenal?
A proč teď tu jako vůl s vlajkou na náměstí stojíš
protože tě nasral nějakej Babiš?
Možná by sis z minulosti příklad měl vzít
a osud své vlasti pevně do rukou uchopit.
Ať ti co našeho lva zkazili na provaze visí
protože jinak se tu nic nezmění.
Ať ti co našeho lva zkazili z okna vyletíprotože
jinak nás, vaše děti, do záhuby odsoudí.
