Different eyes/ Roger Taylor ✔️

The night went wrong

,, Nevadí, když půjdu chvíli na vzduch, to šampaňské mi vlezlo do hlavy. " vstala jsem a mírně zavrávorala. Brian mě však pohotově podepřel.

,, Půjdu s tebou, běž napřed. " řekl a vydal se něco řešit k Johnovi.

Rozhlédla jsem se a jako vždy tu jeden člen chyběl. Na Roge se po půl hodině, začaly lepit všechny fanynky i nefanynky a s tou jednou někam odešel.

Nemyslela jsem si, že to, že půjdu ven, mě zase tak raní. Jen co jsem vešla do chodbičky, vedoucí k hlavní dveřím restaurace.

Zahlédla jsem blond vlasy a jeho rty přilepené na krku té černovlásky.

,, Pardon" zašeptala jsem se sklopenou hlavou a proklouzla kolem nich.

,, Steph! " křikl za mnou a chytl mou paži.

,, Co je?" prskla jsem a odsekla jeho ruku.

,, Já jen, že to co ji viděla-"začal provinile.

,, Rogere, to co jsem viděla, vidím dennodenně od doby, co jsem tě poznala. Takže mi nic nemusíš vysvětloval." zastavila jsem ho s kamenným výrazem.,, Jen jedno mi řekni.... Proč to děláš? Baví tě to si s nimi zahrávat? Nebo proč? "probodla jsem ho pohledem.

,, No, Steph... Já-"

,,Jé, ty jsi tu taky? Vidím, že už máme asi všichni dost, až na Johna ten chudák nepil, aby nás mohl odvést."zasmál se Brian a běhal pohledem mezi mnou a Rogem.

,, Jo, už bych ráda jela domů." řekla jsem suše s pohledem na Rogera.

,, Stalo se tady něco? " zmateně svraštil obočí.

,, Ne." zakřikli jsme s Rogem sborově. A vlastně to byla pravda, nic se nestalo až na to, že jsem ho zase už asi posté viděla s nějakou..

,, Ne, vše je v pořádku. "dodala jsem s úsměvem.

,, To jsem rád, že se nic neděje. Nechci, aby potom, jestli to vyjde, bylo na turné dusno." dodal s úsměvem a poklepal nás oba po zádech.

,, Na turné? " řekli jsme znovu oba sborově a následně se na sebe zamračili.

,, Vy jste dneska nějak sehraný. "zasmál se a když jsem viděla Rogerův úšklebek, protočila jsem očima.

,, Na to turné by jsme snad jeli jen my, ne?" zamračil se mým směrem.

,, To ano, ale Freddie chce, aby s námi jela i Stephanie. Kvůli kostýmům." dodal spěšně a já vykulila oči.,, Nic ti o tom neřekl, že ne? "mrkla na mě a já jen překvapeně zakroutila hlavou.

,, Tak to ne, ona s náma nikam nejde." prskl Roger a s bodovým pohledem na mě odešel zpět dovnitř.

Brian mi věnoval jeden chápavý výraz a následně i kapesník, když uviděl mé slzy.

,, Steph, zapomeň na něj. On ti nikdy nebude opětovat to co k němu cítíš." řekl tiše a pohladil mé rameno, zatímco já jsem vykulila oči.,, On ani nikdo jiný to třeba nevidí, ale já ano. Miluješ ho, už hrozně dlouho a nechceš, aby to někdo věděl."

,, To je to tak vidět. "sklopila jsem svou hlavu.,, Vlastně ani nevím proč mi na něm tak záleží. Teď řeknu blbost, ale přála bych si být na místě těch všech holek." dodala jsem nakřáplým hlasem a Brian mi pozvedl bradu.

,,To přejde, věř mi, že se nechceš stát obětí na jednu noc, nebo snad ano." povytáhl své obočí a já zakroutila hlavou.

,, Tak pojď dovnitř, vykašli se na něho a pojď si užít zbytek večera. " chytl mě za ramena a já se snažila usmát.

,, Zlatíčka moje. "objal nás opilý Freddie s salátovou miskou na hlavě.

,, Myslím, že by jsme to tu měli pomalu zabalit." řekla Mary s pohledem na Freddieho a já musela souhlasit.

,, Už odjíždíte? "ozval se mi za zády, trochu povědomý hlas. Uviděla jsem toho číšníka, který nás obsluhoval.

,,Um, ano." odvětila jsem překvapeně a zamrkala očima.

,, Promiňte, jestli je to troufalé, ale mohl bych znát vaše číslo na pevnou linku?" optal se nervózně.

,, Ale jistě, máte papír? " usmála jsem se a jemu viditelně spadl kámen ze srdce, když mi podával tužku s notýskem.

,, Děkuju mockrát, ozvu se. " řekl spěšně a zapadl do dveří kuchyně.

Mé tváře byly rudé jako třešně a obličej mi zdobil po několika měsících pravý úsměv, ten však opadl, když jsme zbystřila Rogera sedícího v jednom z křesel, jak mě propaluje nenávistným pohledem. Netušila jsem co jsem mu udělala, ale nesnášel mě, celé ty dva roky a já se do něho postupně zamilovala. Bohužel.