Někdo mé tělo nesl v náručí... Cítila jsem, že mi v puse tkví pachuť krve. Bylo mi zle a pak jsem zase upadla do všehopohlcující tmy.
Vadilo mi světlo a tak jsem zamručela. Nicméně sluneční paprsky mi neustále šimraly na tváři. Otevřela jsem tedy oči. Byla jsem v nějakém cizím pokoji. Začala jsem panikařit a házet sebou po posteli. „Kde to sakra jsem?!" Zařvala jsem a pak mi všechno mžikem naskočilo. Jaehyun... Jisung... Já... Jisung... Ležela jsem jako přikovaná a jen mlčela, když v tom někdo vběhl do pokoje. „Co se děje?!" Vykřikl na mě kluk bez trička s rozcuchanými vlasy a rozespalým výrazem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Uhm..." Snažila jsem se o jakoukoliv odpověď, ale jen jsem na něj zírala. Kdo to je? Náš rozhovor se asi rozléhal a tak tu byl do minuty i Jaehyun. Prostrčil hlavu dveřmi a tělo nechal zatím venku. „Co se děje Tene, proč tu tak..." Mluvil na toho kluka. Takže se jmenuje Ten. „Y/N, ty ses probudila, no konečně!" Řekl šťastně a vběhl do pokoje. Ihned se ke mně řítil a obejmul mě. Byl tu ale jeden problém, byl také bez trika.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Jaehyun je vpravo, to druhé je Taeyong)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
