Bezvládné tělo padne na zem a své oči upře na dívku, která celou dobu stála ve stínu.
Mark upadne a jeho oči z nichž vyprchává i ta poslední jiskra, upře na dívku, která tohle celou dobu sledovala. Dívka ve stínu. Její oči jsou chladné, bez jákehokoliv citu a to i přesto, že mají barvu jarní trávy.
Niall v klidu usedne na křeslo a s radostí sleduje tuhle scénárii, která mu dělá dobře. Usměje se na onu osobu ale lehce rty naznačí pouhé díky. Ona přijde blíže k němu, ale přesto dost daleko, aby se na něho nemusela koukat. Celé jí to přijde zvrácené, ale přesto uspokujující.
Zbraň odhodí na zem a vyčkává, co se bude dít dál.
" Megan, ty mě nepřestaneš nikdy udivovat." pověděl upřímně. Tahle žena ho udivovala celou dobu, co ji znal. Už od začátku,když se s ní seznámil byla jiná než ostatní Liamovi přitelkyně, tak sladké a nevinná a přesto tak tajemná a lehce ovladatelná.To se mi na ní snad nejvíc líbilo.
" No dobře, ale keci stranou. Tohle byl obchod a já chci to, co si mi slíbil."štěkne.No dobře, tenhle obchod sice není podle mých představ, ale lepší než nic.
" To se neboj, peníze dostaneš, ale chci ještě něco. A ty víš co, chci to zkurvený jméno!" už ho nebavilo chodit kolem horké kaše. Chtěl jenjedinou věc a to jméno té osoby, která zničila to,co měl rád.
" Anna,Anna Luntz." vykřikla už opravdu naštvaně, chtěla pryč. Chtěla za svojí malou Yasmin a zase odjet pryč. To bylo jediné, co chtěla.
" Cože, děláš si srandu?" přerývavě hlasnul, div se mu nezastavilo srdce. Nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Před očima se mu hned mihly vzpomínky oné noci a toho, co se dělo poté.
Flashback ( psán z pohledu Nialla )
Otevřel jsem složku a nakoukl doní. Pár jmen jsem škrtnul a s úšklebkem ji opět zvřel. Nohy si dám na stůl a spokojeně si oddychnu, další úkol splněn. Náhle mi do místnosti vtrhne Zayn celý udýchaný. Jen se pobaveně zasměju a čekám, co z něho vypadne.
" Louis potřebuje pomoc, prej se to ztvrhlo a oni se odtamtud nemůžou dostat." dostane ze sebe div se nezklátí na zem. Trhnu sebou, co se tam asi tak mohlo posrat, vdyť jen měli vyměnit zboží a to bylo vše.
" Co se zvrhlo, o čemto mluvíš ?" snažím se znít klidně, ale celýmůj hlas se nebezpečně třese, to se mi nikdy nestalo, nikdy.
" Začala tam přestřelka, nikdo neví proč." hned potom se otáčí a beží pryč. Já se nemůžu ani hnou,prostě sedíma koukám na dveře, které zůstaly otevřené.
****
Kousám si nehty a čekám až se někdo ozve. Už je to hodina, co Zayn odešel a já se neodvážil opustit tuhle místonost. Bojím se o ty dva, o Zayna a Louise.
Dveře se náhle otevřou a já čekám, kdo vejde. Sklopenou hlavu nechávám ve stejné pozici a jen naslouchám krokům, které se blíží.
" Šéfe, víte Zayn je..." ani to nedokáže vyslovit, jen mi dá ruku na rameno. Dochází mi význam jeho slov, až moc dobře.
" Je mrtvý." dopovím chladně,jakoby mnou projel mráz. Snažím se uvnitř uklidnit, ale už teď proklínám tu chvíli,kdyjsem je nechal jít, měl jsem jít s nimi.
" A Louis ? Ten je vpořádku, ale bohužel ho potřelili hodně špatně,bojíme se, že nebude moct chodit." to už nevydržím, prudce vtanu a utíkám ven. zastavím se až na zahradě, kdy začnu křičet.
