Bratr

Kde to jsem ?

Otevřela jsem oči a probudila jsem se . Vyděsila jsem se protože to nebyla moje postel a nikdy jsem to tu neviděla . Uslyšela jsem kroky . Rychle jsem se schovala pod peřinu a dělala jsem že spím . Ta osoba si sedla vedle mě na postel . Najednou jsem uslyšela další kroky .
„ Tak co myslíš že ještě spí"?
„ Asi jo ,pojď necháme jí ještě spát".
Už odcházeli když v tom jsem si pšíkla .Otočili se a šli zase ke mně . „Sakra". První postava odhrnula deku pod kterou jsem byla schovaná . A já konečně uviděla její obličej . Byla to holka asi v mích letech měla dloůhé černé vlasy zapletené do copu zelené oči a spoustu pih po celém obličeji. Měla malé rty a malí nos . Na sobě měla světle zelené tričko a černé džíny .
Druhá osoba stála hned za ní . Byl to kluk , mohlo mu být tak 23 . Měl Černé vlasy a zelené oči . Měl výrazný kostnatý  nos docela malou pusu a pod okem měl mateřské znaménko . Výrazné lícní kosti které dokonale lemovali obličej . Byl docela podobný té dívce , ale ne na tolik abych řekla že jsou to sourozenci typovala jsem to spíš na bratrance a sestřenici .
„Tak přece jenom jsi vzhůru. Řekla ta holka a usmála se . „Na stole máš jídlo najez se a pak ti řekneme co dál jo" ?
„ Jo , ale já nemám hlad . Mužete mi prosím říct kde to jsem a co tu dělám "? Řekla jsem naléhavě studeným hlasem . Přesně tím hlasem co bodá jako nůž .
„ Tak dobře začneme od začátku".Řekl kluk vážně a podíval jse mi do tváře s kameným výrazem .„Já jsem Adam a tohle je Saša . Jsem policejní jednotka města Merlsei . A tebe mladá dámo jsme přisťihli při cestování časem . Svým velmi rychlým přeskakováním mezi různými časy , si začala narušovat rovnováhu dimenzí . Tudíš jsme tě tady se Sašou museli zadržet . Porušila di totiž zákon číslo 2768 paragraf 480 . Osoba která nemá povolení k cestování v čase a i přesto cestuje musí být okamžitě zadržena a potrestána".
„ O čem to mluvíte vždyť já necestovala v čase ono to ani nejde". Řekla jsem uraženým tónem . Bůh ví jestli se mi to nezdá . Najednou začal něco blábolit , ale totálně mě to nezajímalo stejně jsem si myslela že to je sen .„ Slečno cestování v čase lidé vymysleli už v roce 3135 což je zhruba před 500 leti . A navíc měla by jste se uklidnit jinak vašeho bratra už neuvidíte". Najednou se mu zatmělo před očima vzpoměla jsem si na Štěpána usměvavého hnědookého bruneta. Začala jsem šílet . „ Cože Štěpán je tady "? Úplně se mi rozbušilo srdce . Štěpán je tady za 5 minut by si pro vás měl přijít .