Začal si se ke mě chovat jako k porcelánové panence. Netušil jsem proč.
Jednou si mě pozval do altánku. Už jsem byl schopný se normálně hýbat, jíst, pít, spát...byl jsem částečně v pořádku, jediné co bylo totiž špatně bylo mé zlomené srdce a psychika.
