Pod svatebními zvony (Larry) ✔

Pod svatebními zvony

Taxík zastavil před hotelem, jehož jméno bylo napsáno ve svatebním oznámení a vystoupili tři mladíci v zatím neformálním oblečení.

„Jsi připravený, že to pravděpodobně nevyjde a on si tu nánu opravdu vezme," řekl to, co si mysleli všichni, hnědooký brunet nahlas, ale byl umlčen zeleným pohledem přímo žhnoucím odhodláním.

„Li, radši nic podobného už neříkej, jinak mám pocit, že jeho pohled začne opravdu zabíjet," upozornil svého kamaráda modrooký Ir a ten se tedy pro jistotu doopravdy zdržel dalšího komentáře. Hotel Rose Garden byl jedním z největších a nejdražších v Británii, ale Harry přesně věděl, z jakého důvodu vybral Louis zrovna tenhle a taky proto bylo rozhodnuto, že se pokusí Louise zachránit dřív, než řekne té fůrii ano. V tomhle hotelu si poprvé řekli ta dvě slova těsně před tím, než se poprvé milovali. Vypadalo to jako skryté skoro neslyšné volání o pomoc.

Kudrnatý si dokonce myslel, že ho ani nepozvou, Eleanor ho ráda nikdy neměla a za zády jej pomlouvala, ale uměla se velice dobře přetvařovat a pro Louise by bylo jistě snazší vzít si ji, kdyby věděl, že ho nevidí ten, kterému kdysi slíbil svoji lásku. Harry se z části cítil podvedený jako kdyby nic, co mu kdy Louis řekl, nebyla pravda. Zároveň však věděl najisto, že modrooký ženich je jen zbabělec, který si radši vezme ženu, kterou nemiluje, než aby si přiznal, že ho přitahují spíše muži.

Zbýval týden do termínu svatby, ale oni přijeli už teď, aby pomohli s přípravami a Harry tak dostal poslední šanci zastavit tohle šílenství.

„Dobrý den, vítejte v hotelu Rose Garden, předpokládám, že jste hosté pana Tomlinsona a slečny Calder, že?" Při pomyšlení, že si všichni myslí, jak šťastný je Louis s Eleanor, musel kudrnatý sevřít v ruce tašku tak silně, až mu zbělaly klouby. Niall si toho všiml a po svém dlouholetém kamarádovi hodil jeden rychlý, soucitný pohled.

„Ano, jsme," přitakal Liam a hned na to jim byly vydány tři klíče od pokojů a oznámeno, kde je najdou. Harry se musel ušklíbnout při zjištění, který pokoj dostal. 28. Jaká to ironie, že zrovna tenhle pokoj zažil jeho nejkrásnější noci života.

„Užijte si pobyt, snoubence najdete ve druhém patře, vybírají zrovna oblek pro pana Tomlinsona," oznámila jim ještě recepční a pak se začala věnovat svojí práci.

„Kluci? Mohli byste mi to hodit na pokoj?" zeptal se po cestě k výtahu a Liam se na něj podíval.

„Chceš za ním, že?" povzdechl si, ale tašku mu vzal, než se za nimi zavřel výtah, ještě do dveří strčil nohu, „hodně štěstí."

Harry vyběhl po schodech a doslova bral schody po dvou, prošel všechny místnosti až zbývala pouze jediná, kde by mohl najít to po čem prahl. Vzal za kliku a tiše otevřel dveře, Louis stál zády k němu před zrcadlem a díval se na svůj odraz s úplně nečitelným výrazem. Měl na sobě úplně černý oblek s bílou košilí a černou kravatou, slušelo mu to, ale Harry mu vybral tmavě modrý oblek, ladil by mu k očím.

„Sluší ti to," promluvil do naprostého ticha a modrooký sebou vyděšeně trhl, nečekal hlas, který by mu způsobil husí kůži.

„Nemyslel jsem si, že přijedeš..." vydechl po chvíli, kdy Harryho doslova sjížděl pohledem, stále vyvedený z obvyklého naučeného klidu.

„To víš, nemohl jsem si nechat ujít den, kdy si můj nejlepší kamarád zkurví celej život," při slově kamarád ho silně bodlo u srdce, ale nedal to na sobě znát narozdíl od Louise, jehož tvář přeběhla bolestná grimasa.

„To je všechno, cos mi chtěl? Říct, že mi to sluší a kurvím si život, což už vím?" zeptal se s potlačenou výčitkou v hlase. Harry se nadechl k odpovědi, ale v tu chvíli bouchly dveře na opačné straně pokoje a do jeho zorného pole vešla Eleanor.