Trip to the Seattle

2.část

Někdo zazvonil. Byla jsem si jistá že je to Míša. Ve dveřích stála s polštářkem a už byla i v pyžámku(divím se že se nestyděla takhle jít po ulici, ale je to můj blázínek, kterýmu je všechno jedno) a měla udělaný copánek se kterým vypadala hrozně roztomile. Nesla i nějaké časopisy, asi kvůli kvízům. Hned jsem ji objala a ona mi objetí oplatila. Všimla jsem si i cédéček. Ještěže je máma pryč huh. Když přišla k našemu telefonu, objednala pizzu. Věděla co mám ráda a přidala tam i něco co má ráda ona, takže z toho vznikl uplný mišmaš. V pokoji hned zapla první cédéčko, což bylo tuším něco od Pink Floyd. Když zazvonila pizza, Míša utíkala otevřít,bez ohledu na to že přes celý barák řvalo Pink Floyd (říkala jsem že je jí všechno jedno). Ten kluk od pizzy jí pochválil účes, takže mi hned došlo že se mu Míša líbí. Líbí se hodně klukům ale moc si toho nevšímá. Taky žádného nechce, čeká na toho pravého.  I přes to že pizza byla totální mišmaš voněla úžasně. Hned jsme se do ní pustili a za pár minut byla zlikvidovaná. Obě jsme byli z toho jezení vyčerpané, tak jsme si pustili film. Koukali jsme na Hříšný tanec, který nedávno vyšel. Když film skončil, mi už jsme dávno spali a televizi nám vypínala mamka.