Krev a slzy [Ukončeno]

1. Kapitola - Chodec

Od doby kdy se vylíhl první Ještěr (jak se jim později začalo říkat) se dost změnilo. Za pár let je měla skoro každá armáda. Vědci celého světa pokračovali ve vylepšování a upravování Ještěrů. Odolnost. Síla. Rychlost. Tvar. Barva. Schopnosti.... Ne všichni měli křídla jako ten první. Ne. Vědci jim později začali dávat... kreativnější schopnosti. Měnit se dalo všechno až se z nich stalo přesně to co se z nich stát mělo. Dokonalé biologické zbraně.

 Na železném stropě se hlasitě zapla nepřirozeně bílá světla a osvětlila mohutnou černou siluetu. Byl to Ještěr. Celý pokrytý dlouhými trny. Se zavrčením se zvednul a posadil se do pozoru. Stříbrný obojek na jeho krku tiše pípnul Jeho zářící bílé oči sledovaly těžké ocelové dveře. V místnosti se ozývalo jen tiché oddechování a skoro neslyšitelné hučení světel nad jeho hlavou. Dveře se s kovovým zvukem odsunuly a před ním se objevila čistá bílá chodba. Ještěr pomalu opustil svůj pokoj. Na chodbě stáli tři zaměstnanci v černých oblecích. Gestem naznačili aby šel s nimi. Po chvíli se dostali na důvěrně známé cvičiště. Ostatní Ještěři už tam čekali. Věděl k čemu se schyluje. Cvičili aby z nich mohli být vojáci. Dneska měli bojovat proti sobě. Cvičiště bylo relativně rozlehlé a obsahovalo skoro všechny možné podmínky. Bažinu, řeku, poušť, louku, les... cokoliv. Jeden ze zaměstnanců se postavil před ně a začal odříkávat čísla a oblasti. ,,Ch-682-001" řekl hlasitě. Ještěr strnul. To byl on. Doklusal vedle něj a čekal až řekne proti komu stojí. ,,S-564-056. Bažina" řekl. Černý ještěr se beze slova odebral na přidělené místo. Jeho protivník už tam stál. Přibližně stejně velký Ještěr s tmavě žlutou kůží. Tentokrát bez trnů. Ch-682-001 neměl tušení co uměl a tak byl opatrný. Pomalu okolo sebe kroužili a navzájem se měřili pohledy. Žlutý nečekal a vrhl se na něj Ještě se ale skrčil a Žlutý ho přeletěl. Zašklebil se a pozoroval jak se Žlutý zvedá. Ještěr hned vyskočil a zachytil se na jeho zádech. Žlutý z heknutím znovu spadl ale nehodlal se vzdát tak snadno. Rychle se přetočil a shodil ho ze sebe. Oba co nejrychleji vyskočili na nohy. Ještěr zavrčel a vrhnul se na Žlutého. Už se mu nechtělo dál čekat. Jako blesk ho oběhl a než stačil Žlutý zareagovat, už měl drápy v zádech. Zděšeně sebou cuknul a vyjeknul. Ještěr z něj slezl a vítězoslavně se šklebil. Než si uvědomil že má ve drápech jed. Žlutý tvrdě dopadl na zem a za všech sil se pokoušel nadechnout. Myotoxin mu paralyzoval svaly co mu pomáhaly dýchat. Všechny ostatní dvojice se přestaly rvát a pozorovaly je. Ke Žlutému přiběhla parta doktorů a začali mu píchat injekce. ,,Nemůžeme ho nechat bojovat s ostatními subjekty. Vždycky to dopadne takhle !" řekl nějaký z lidí a Ještěrovi bylo jasné o kom mluví. ,,A co chceš dělat ?" ozval se někdo jiný. Ticho. ,,Je mladý. Mladší než většina vojáků..." ozvalo se váhavě. Ještěr zvedl hlavu. ,,Můžeš podat požadavek šéfovi." zabručel ten první. ,,Hej, doktore. Co myslíš ty ?" zeptal se někdo. ,,Je velký a silný. Navíc nikdo ještě nemá žádného Ještěra jako je on. Já myslím že je připravený. Vždyť podívej jak rychle vyřídil tohohle."

Ještěr byl znovu odveden do své cely. Pár dní se nic nedělo ale pak k němu přišli a odvedli ho do místnosti kde nikdy před tím nebyl. Čekalo tam na něj pár lidí. Jeden z nich se oddělil a šel na stranu probrat něco s lidmi co ho přivedli a zbylí se dali do jeho vyšetřování. Bylo to trochu jako lékařská prohlídka ale mnohem podrobnější. A delší. Skončili až za několik hodin. Pak odešli a dlouho se nic nedělo. Pak se ale vrátili i s tím člověkem co se na začátku oddělil. Jeden vzal štípačky a odstřihnul mu obojek. Ještěr měl nutkání se naježit ale udusil to. Doktoři vyndali nový obojek z tmavě šedého kovu a upnuli ho okolo Ještěrova krku. ,,Krycí jméno ?" zeptal se jeden. ,,Chodec." odpověděl ten kterého si Chodec analyzoval jako 'šéfa'. Tazatel kývl a něco zapsal. ,,Ok. Naložte ho a přepravte naa...." řekl někdo a podíval se do papírů ,,šestnáctku. Tam teď potřebujou novou sílu.". Muži kývli. Jeden vzal stříkačku, zkusmo ji stiskl a píchnul celý obsah Chodci. Ten chvíli vrávoral ale na konec s hlasitým buchnutím dopadl na studenou podlahu a upadl do spánku....