Vracel jsem se z ne příliš osvěžující procházky po New Yorku a koupil všem kafe. Všem jsem vzal latté, jen Lokimu kapučíno. Sakra, už na něj zase myslím. Když jsem přišel do Toweru, postavil jsem kávy na linku a zařval: ,,Kafe!" Občas se cítím víc jako donášková služba, než jako hrdina. Všichni si pro kafe přišli, až na Lokiho. Možná se nechtěl potkat s jeho bratrem. Thor byl fajn jako občasný kamarád, ale ne ten typ člověka- není to člověk- kterého chcete mít neustále za zadkem. Za hezkým zadkem... Proboha, už zase! Asi vezmu Lokimu to kafe do pokoje, ať nevystydne. Otevřel jsem dveře a spatřil jsem ho sklesle sedícího na posteli. Položil jsem mu kávu na noční stolek. ,,Co se děje, poslední dobou mi připadáš dost skleslej?" Unaveně zvedl hlavu: ,,Jsem v pohodě." Neznělo to moc přesvědčivě. Otočil jsem se, a když už jsem byl u dveří, něco mě napadlo. ,,Nechceš se náhodou večer podívat na nějakej film?" ,,To by šlo," zvedl hlavu a smutně se usmál.
--------------------------------------------------------------
,,Na co se budeme koukat?" zeptal jsem se ho. ,, Vím já?" odpověděl otraveně. ,,Takže Star Wars." Šel jsem do kuchyně udělat popcorn a pití a on mezi tím připravil film. Pan Stark vybavil Avengers Tower samými super věcmi, mezi které patřila i televize přes celou stěnu. Položil jsem mísu popcornu na stůl a Lokimu vrazil do ruky colu s ledem. ,,Co, ne-" reagoval Loki. Následně mu sklenička vypadla z ruky, sklo se roztříštilo a cola se rozlila po podlaze. Loki vyběhl pryč z místnosti. Nechal jsem colu colou a běžel za ním. Otevřel jsem dveře od jeho pokoje, stál u okna, zády ke mně s překříženýma rukama, tak abych je neviděl. ,,Co se stalo," zeptal jsem se nechápavě. ,,Běž pryč, Petere!" Zavřel jsem za sebou dveře a udělal k němu pár kroků. ,,Nepůjdu pryč, dokud nebudu vědět, že jsi v pořádku." ,,Já jsem v pořádku," odsekl nevrle. ,,Tak mi to řekni do očí," položil jsem mu ruku na rameno. Jedním rychlým pohybem jí smetl a otočil se čelem ke mně. ,,Už jsi spokojenej, když mě vidíš, jako monstrum, jako strašáka, co se schovává pod postelí a straší děti v nočních můrách?!" Měl červené oči a modrou tvář, i jeho ruce změnily barvu. Chvilku jsme na sebe mlčky koukali. Potom mě objal kolem krku. Jeho kůže byla ledová, stejně jako jeho dech, ale i přes to jsem cítil, že srdce zmrzlé není. Třásl se, ale nebylo to zimou. ,,Jsem monstrum," zahuhlal mi do trika. Pevně jsem si opřel jeho hlavu o své rameno a prohlábl jeho havraní vlasy. Mohl jsem cítit, jak jeho srdce splašeně bije a dokázal jsem si jasně představit, jak má právě teď pevně zavřené oči. ,,Nejsi, neříkej to. A i kdyby, vždycky tě budu milovat." Loki se ode mě odtáhl. ,,Co jsi to teď říkal?" zeptal se se svým typickým úšklebkem. Věděl jsem, že jsem někde prešlápl, ale nevěděl jsem kde. A pak mi to došlo. Já jsem to prostě řekl. Cítil jsem, jak začínám rudnout. Loki neměl daleko k tomu, aby se mi vysmál. Alespoň to tak působilo, dokud neopřel svoje čelo o to moje. Cítil jsem na tváři jeho stále studený dech. Naše rty se nebezpečně přibližovaly a já si začal uvědomovat, co se děje. Loki mi pomalu prohrábnul rukou vlasy a já mu to oplatil. Políbil mě, já se mu nebránil a dokonce mu polibek opětoval. Bylo to zvláštní, poprvé jsem líbal kluka. Po chvilce se naše ústa rozpojila. Nevěděl jsem, co mám říct. Loki to asi pochopil, protože mi dal ukazováček na rty a usmál se. ,,Nemusíš říkat vůbec nic," řekl. Pak jsem ucítil jeho druhou ruku, jak mi obmotáva pas a pomalu se dostává k zadku. ,,Ty jsi opravdu bůh, že jo?" pošeptal jsem mu něžně do ucha. ,,Chceš se o tom přesvědčit?" zeptal se šibalsky. Pak se ode mě odtrhl. Chvilku jsem nevěděl, co dělá. Pomalu si začal sundavat triko. Pak si sednul na postel a čekal na mou reakci. Taky jsem si sundal triko a sed si k němu. Rukou jsem se dotkl jeho ledové hrudi. ,,Čekám na přesvědčování," řekl jsem s úsměvem. Loki mě chytl za vlasy a vášnivě políbil. ,,Už jsi se aspoň trochu přesvědčil?" namítl. ,,Trošilinku," odpověděl jsem pobaveně. Najednou mi položil ruku na hrudní a zatlačil do mě, neudržel jsem stabilitu a spadl jsem na záda. Loki si na mě hned lehl. ,,Jak dlouho budu muset přemlouvat nějakého obyčejného midgardďana?" zeptal se ironicky. ,,Dýl než si myslíš, princi." Pak si sundal i tepláky. Položil mi prst na bok a pomalu s ním přejížděl nejdříve po mém břichu a až úplně k hlavě. Naklonil se ke mně a lehce mě kousl do ucha. Slyšel jsem jeho mlaskání a hlasité oddechování. ,,Ale obříku, sklidnj dech, máš na to přesvědčování celou noc," zašeptal jsem. Loki se na mě podíval a usmál se. Vzal jsem ho za rameno a povalil na záda, takže jsme si teď vyměnili pozice. Pomalu jsem ho začal líbat. Měl jsem nad ním naprostou převahu. ,,Pořád máš ty pitomý kalhoty," vydechl mi do úst. Pomalu jsem si je začal sundávat, ale něco z něco. Přejel jsem mu prstem přes břicho a zasekl se u konce jeho spodního prádla. Pomalu jsem z něj začal stahovat tu poslední věc, co ho chránila před úplnou nahotou. Najednou mi chytl ruku. ,,Nene, ty první, mladší mají přednost." ,,Hmm.. šimry, šimry," řekl jsem pobaveně. ,,Nemám problém." Takže první, kdo se tu válel nahý jsem byl já, a ne Loki. ,,Tak jo presvě-..." nestihl jsem doříct větu. Do pokoje vstoupil Steve. ,,Hej kluci, slyšel jsem nějaký divný, zvuky, kluci?" Tvářil se, jako by nás neviděl. A najednou odešel. ,,Co se to právě stalo?" zeptal jsem se dost nechápavě. ,,Udělal jsem iluzi." ,,Já tě prostě miluju," vrhnul jsem se na něj a políbil ho. Znovu jsem se pokusil sundat mu spodní prádlo, tentokrát se nebránil. Ležel jsem na něm a rukou mu přejížděl po boku. On mě na oplátku položil ruku na zadek. Následovaly další vášnivé polibky. Loki začínal pomalu ztrácet svojí modrou pleť a začala se objevovat jeho normální. Až na ní bylo vidět, jak je jeho tělo celé zjizvené. Položil jsem u obě ruce na hruď. ,,Myslím, že jsi mě dokázal přesvědčit." Usmál se na mě. Nevím proč, ale jizvy mi přijdou strašně sexy. Namotal jsem si na prst konec jeho černého vlasu. ,,A co budeme dělat teď?" zeptal jsem se nedočkavě. ,,Co budeš chtít."Aaaaaaaaaaaa.
Psala jsem to s annie-the-fox, takže je to z půlky i její nápad.
ČTEŠ
Co budeš chtít
FanfictionNení moc co k tomu napsat. 1. Payton neví, jestli náhodou není monstrum. 2. Představte si teen verzi Lokiho, svět začne dávat smysl. 3. Zvysoka sereme na věkové omezení. 💚💚💚💚💚💚💚💚💚💚💚 Enjoy the story.