Byla jsem po tom dlouhem večer dost unavená,tak,kdyz jsem přisla domu, jsem si dala hned sprchu ,udělala jsem si ještě něco k jidlu a šla do pokoje ,mamka nenï doma ,zase jela někam s tïm jejím super přítelem, no vlastně abych vám prědstavila mou rodinu,mamka se jmenuje Amy, její přítel je George , můj táta s náma není ,ale výdám ho , je to Josh, pak mam ještě segru a bráchu ,segrě je 23 a jmenuje se Luci,bydlí už sama s tím jejím ,nemam ho moc ráda.. A bráška no,zo je moje zlato ,je mu za mesic 18 a jmenuje se Nikolas ,mám ho hrozně ráda ,nevim co bych bez něj dělala, vždy mi se vším pomáhá a chrání mě.
Tak dal ,šla jsem do pokoje a slyšela Nikolase jak na někoho křičí,běžela jsem za ním ,otevřela dveře a viděla jsem jak drží v ruce telefon ,sedla jsem si k němu na postel a čekala až dovolá.
Dovolal a vypadal dost naštvaně ,ale i smutně,„copak je ?" zeptala jsem se opatrně ,okamžitě zareagoval a zhroutil se mi do klína ,jen tak ležel na mých nohách, "Rosie?" šeptl "ano?" odpověděla jsem "jsi nejlepší sestřička ,mám tě moc rád ,nikdy nedopustïm aby se ti něco stalo!" koukala jsem na něj a hladila ho po hlavě..
Po půl hodině už byl celkem v pohodě,tak jsme si pustili film a ja si k němu lehla do postele . on se na mě tak divně ušklíbl a já už věděla co to znamená;"nee,ne ,ne prosim Niki! " prosila jsem ,alr stejně to nepomohlo,skočil na postel a mě chytil do svých svalnatých rukou ,začal mě lechtat ,řvala jsem ,škubala sebou ,ale nic nepomohlo ,nakonec toho nechal. Nikolas se začal převlíkat a ja na něj z postele koukala, sundal si tričko ,oh bože to tělo (:3) ,shit začínám bejt nadržena ne! Musim se uklidnit ,když ono to nejde ..no víte ,Nikolas není můj pravej brácha , je od Georgeho bývalé manželky,byla to nějaka feťačka či co ,takze by to šlo ale no ne! Nikolas se na mě otočil :"segra? Co je?" "nic coby?" Zrudla jsem jak rajče.
Tákžé další část :333
Snad se líbí :33
Dekuju moc za shlídnutí,votes,komenty a follow ★
Jste úžasní ∆←❤
ČTEŠ
Young Life
Teen FictionAhoj jmenuju se Rose,je mi 15 let. Můj život je totální propadák ,ale občas i za těma největšíma mrakama se skrývají paprsky slunce :) Takže můj život je jako houpačka..někdy jsem nahoře a někdy zase dole.
