Okay, kámo...

149 15 11
                                    

„Chrustalilililinko moje~” šeptala Věrka ze spaní a strčila prst do škvíry ve zdi.

„Drž hubu, pls,” zakňučela nebohá Žanetka, která nemohla spát a schovala si hlavu pod polštářkem, který předtím čórla Věrce.

Jenže Věře to bylo šuma fuk, bo se jí zdálo o její lásce. Žanetka toho měla plný zub, ten jediný co jí v puse po včerejší rozcvičce zůstal, a tak si šla lehnout do ohniště.

Chrustal se rozsvítilo v očích a vydala se na lov osamělé kořisti. Vlezla do sousedního stanu a skočila přímo na Věrku. „Jžš, čau,” zašeptala Věrka a políbila svoji milenku na tvářičku.

„Čauky mňauky. Hele... To je škoda, že omegaverse není real, co?” povzdychla si Chrustal, když hladila Věrku po bůčku.

„Jn, nasere.”

Nálada poklesla v slzách. Noční krajinou rozléhaly se nešťastné vzlyky. Trápily se krutostí osudu.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 19, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

I LOVE YOU, VOLE (Chrurka) Kde žijí příběhy. Začni objevovat