Slunce pomalu zapadá a já si užívám výhled na celý Londýn. ,,Tohle jsem potřebovala'' pořádně se nadechnu čerstvého vzduchu a užívám si ten klid. ,,Poslední dobou sem chodím často. Je toho poslední dobou nějak moc i na mě" položí si Zayn hlavu do dlaní. Otočím svůj pohled na něj a lehce se usměju. On je teď ten jediný, kdo je stejně v prdeli jako já. Žít ve slávě a luxusu je chvílí fajn, ale pak to všechno začne opadat a jediné co zbude jsou oči pro pláč. Aspoň jsem si to tak celou dobu myslela, dokud mi ty oči on neotevřel. Pošoupnu se těsně vedle něho a dám mu ruku přes rameno. ,,Vždycky to špatný pak odejde, my to přece zvládneme" Stisknu ho pevněji a dál sedíme nad pomalu temnotou zamořeným Londýnem.
,,Děkuju" chytnu Zayna, který chce odejít do svého pokoje za ruku, když dorazíme domu. Jen se usměje a kývne hlavou. Poté mizí za dveře svého pokoje. ,,Kde jsi byla?!" Vyhrkne hned Harry, když mě uvidí. ,,Musela jsem se projít" v tu chvílí jsem nevěděla jestli mám říct, že jsem nebyla sama. Proč bych to neměla říkat nic se nestalo, o nic nešlo vždycky chodím s někým z kluků ven, tak proč se teď cítím provinile?
