„Už jduuu mamiii!" zavolala jsem na mamku, vzala jsem si na rameno velkou cestovní tašku a na záda menší batoh. Po dřevěných schodech jsem spíše než scházela, rychle skákala do prvního patra domu. Tašku jsem hodila ke vchodovým dveřím a šla do kuchyně.
„Dobré ráno" řekla jsem všem s úsměvem na tváři. V kuchyni už seděli děda, mamka, můj bratranec Tomáš a babička, ta někde lítala jako vždy když se má jet někam na dovolenou. A pokud se ptáte na mého otce… Moji rodiče se rozvedli, když jsem byla ještě hodně malá, a s tátou se setkávám sice jen párkrát za rok, ale vůbec mě to netěší. Ostatně, něco o něm se ještě dozvíte jindy. Dnes odlétáme na dovolenou do Španělska. Měli bychom tam být 10 dní a projdeme řadu památek a podíváme se i do Madridu, neskutečně jsem se těšila.
"Tak jo děcka, zkontrolujte si, že všechno máte, protože se už nevracíme! Obout a naskákat do auta" zavolal na nás děda. Já ještě jednou oběhla celý dům, jestli mám opravdu vše. "mobil, notebook, sluchátka, nabíječka aaa tu je knížka" říkala jsem si pro sebe. Vzala jsem tedy na konec tašku a batoh, obula se a s Tomem jsem šla do auta. Na letiště měla jízda trvat asi hodinku, tak jsem si vzala sluchátka a pustila jsem si v mobilu písničku "Live while we’re young" od One Direction. Tuto kapelu miluji nejvíc, od té doby co plní součást mého každodenního života se dokážu smát i když mi do smíchu není, když pláču tak se dokážu přes slzy usmát. Řekla bych , že toho je víc, ale to bychom tu byli hodně dlouho. Do auta konečně nastoupily už i babička s mamkou a mohli jsme konečně jet na doufám nejkrásnějších 10 dní mého života. Celou cestu jsme s Tomem poslouchali písničky od kohokoliv a jakékoliv, i když popravdě, nejvíce jich bylo od kluků. Na letiště jsme dorazili asi v 9:00 hodin. Šli jsme odbavit svá zavazadla a ještě asi dobrou hodinku jsme čekali v odbavovací hale.
"Vyzíváme cestující k letu číslo TPM657800, aby se dostavili do letadla" zaznělo se na letišti hlubším hlasem a pak ještě anglicky, francouzsky a německy.
Nastoupili jsme do letadla a šli jsme se posadit na naše místa. Já jsem seděla jen s Tomem. Celá cesta trvala asi 3 hodiny a mezi tím jsme stihli dva filmy. V 13:00 hodin jsme přistáli na letišti v Madridu, v hlavním městě Španělska. Taxíkem jsme se dostali až do našeho hotelu. Měli jsme takový větší apartmán, kde byli tři pokoje. Vybalili jsme si věci, poté jsme se šli občerstvit do přízemí krásného hotelu. Podlaha byla krásně bílá a všude se objevovali nějaké pozlacené detaily nebo mramorové sloupy. Po obědě jsme se rozhodli, že půjdeme na pláž. Myslím, že zrovna teď někdy tu mají kluci mít koncerty. Taky bych se tam chtěla hrozně moc podívat...byla by to velká část z mého snu.
Ahoj, prví část příběhu je tu. :) Budu ráda za VOTE nebo COMMENTS.
Tina.xo
