babička jí umřela a ona nemá nikoho jiného. Babička počítala s tím že příde její čas a tak jí pošle ke svím přátelům z mládí. to ale ještě neví že se její život zmnění hned jak projde za bránu sídla. Zmnění se jí tím život ? Vrátěj se jí vzpomínky z...
Probudila jsem se ve své posteli. Rychle jsem se posadila a rozhlédla jsem se po pokoji. byla jsem u sebe v pokoji. ale byl jinej, byl vyklizenej. U dveří byl můj kufr na kterém byla má černá mikyna. na stole byla obálka s kříškem od babičky. Rukou jsem si promnula oči a stoupla si.
Došla jsem si pro mikynu a oblékla si jí. Pak jsem přešla ke stolu. Křížek jsem si dala na krk. Pak už jsem si jen dala do ruky obálku. Byla tam dvě jedna pro mně a jedna pro mou novou rodinu. Obálku pro mně jsem otevřela a začala ji číst.
Drahá Etsu jestli tohle cetš tak to znamená že už jsem mrtvá. Chci aby jsi věděla že jsem tě mněla ráda jako svou vlastní dceru. Mrzi mně že tě tví rodiče tehdy dali do sirotčince ale jsem ráda že jsem tě tam našla. Rodina do které pojedeš je velice nenormalní, teda tak mi to alespoň přišlo když jsem tam byla poprvé. Jsou to upíři, ale nemusíš se bát pít z tebe nebudou. Protože nemaj jistotu že jsi člověk. Je možná že nejsi člověk a svou ktví by jsi je mohla zabít. Sousetka ví o tom že až umřu tak je bude informovat o tvém příjezdu. Doufám že se o tebe hezky postaraj. Doufám že to zvladneš a prežiješ, a kdo ví třeba se i zamiluješ. Zbohem tvoje Yui Komori.
Její dopis jsem si dala do mnešího černého baťohu a zavřela ho. Kdyz jsem otevřela dveře tak tam stál muž. Vipadal tak na 40 let. ,,slečno vaš dům bude viklizen a tady jsou penize co jste zdědila. Hodně štěstí u nove ridiny'' řekl mi a dal mi pět obálek s penězma.
Otevřela jsem kufr a narvala tam ty peníze. Pak jsem ho zas zavřela. Na záda jsem si dala baťoh a s kufrem jsem šla čekat ven na odvoz.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
