Zalil jsem si svůj oblíbený čaj a mezitím odešel do vedlejší místnosti.
Za mnou uslyším něčí kroky. Otočím se a spatřím menší postavu s modrými vlasy a oči.
Hmm že by moje další oběť? Na tváři se mi udělá zlý úšklebek.
,,Ahoj maličká, co tu děláš?'' řeknu.
,,T-tak za prvé Nejsem holka a za druhé... Nejsem M-malý.'' urazí se.
,,J-já jsem se n-neměl kam schovat.'' koktá.
Aww... To je tak roztomilé jak se mě bojí. ,,Pff tos nemohl jít domů?" odfrknu si. ,,N-nemám už domov.'' pípne.
Hi guys, omlouvám se za megaalní zpoždění, ale jsem tak trochu línej, k tomu jsem řešil školu a hádky s moji milovanou polovičkou.
Každopádně vím že je to celkem krátká kapitola, tak se vám to budu příště snažit vynahradit delší kapčou. 😅
Děkuji za trpělivost. ❤️
Kyflom přátelé. 😂
-Robin ❤️🤟
