XXIV. HP - Lucius & Hermiona

180 12 0
                                    

Dlouhou dobu se ho bála, ale když ho teď pozoruje, pociťuje jen lítost. Sedí v křesle, hlavu zabořenou v dlaních. Zničený, že se jej jeho syn zřekl a přitom tak... půvabný. Hermiona překypuje soucitem, a proto k němu opatrně přistoupí. Blondýn ani nezvedne hlavu. Jemně mu položí ruku na rameno.

„Luciusi," zašeptá konejšivým hlasem, „neměj strach, Draco se zase umoudří."

„Opravdu?" hlesne unaveně a pohlédne na ni přes řasy.

„Ano," usměje se na něj a něžně mu odhrne prameny vlasů, které mu spadly do obličeje.

„Myslel jsem, že skončím v pekle, jenže Merlin se asi smiloval, protože ty jsi anděl."

Láskyplno - DrabblesKde žijí příběhy. Začni objevovat