Vyšla jsem ze svého pokoje a za sebou táhla menší kufr s mými věcmi. Ještě, než jsem měla odjet, jsem šla do kuchyně a tam snědla snídani, kterou mi mamka nachystala.
,,Zlatíčko, jsi připravená?" pohladila mě po tváři mamka a já s lehčím úsměvem přikývla. Posadila jsem se vedle ní do auta a vyjeli jsme směrem ke škole, kde byl plánovaný sraz. Dneska letíme do Anglie. Já původně jet ani neměla, protože měli jet jen třeťáci, a já jsem ve druháku, ale jsem jako náhrada. Mám tam kamarádku Laru, se kterou budu ubytovaná.
Celkem se těším, ale taky jsem hodně nervózní z ostatních lidí z té třídy. Moc se s nimi neznám a nebavím.
Když už jsme byli na místě, mamka mi pomohla s kufrem a šla se mnou až ke škole, kde už čekal velký autobus a v něm už připravená třída. Čekali na mě, to bylo jasné. ,,Mami už musím jít" řekla jsem, když mě už potřetí uvěznila ve svém objetí. ,,Budeš mi strašně moc chybět" dala mi pusu na čelo a konečně mě pustila.
Vydala jsem se k autobusu, dala kufr do větší přihrádky, kam se to dává a než jsem vešla dovnitř, ještě jsem se otočila a poslala mamce vzdušnou pusu. S úsměvem jsem nastoupila a podala učitelce papír s potvrzením a taky mou kartičkou od pojišťovny a další takové věci.
Pak jsem se rozhlédla po celém autobusu a hledala, kde sedí Lara. ,,Mattersová!" křikl někdo najednou a já poznala její hlas. Hned jsem se vydala k jejímu sedadlu a sedla si k ní.
,,Prý udělali nějaké změny v ubytování" otočila se na mě najednou a já ji věnovala zmatený výraz. ,,Proč?" jen pokrčila rameny.
Vystoupili jsme na letišti a tak tak stihli let. Opět jsem si v letadle sedla s Larou a k nám si ještě přisedla její spolužačka Ebba. Ukázalo se, že je to dost milá holka, takže jsme si společně dost povídali mezitím co Lara spala.
-
Tak a jsme tady. Anglie. Je to nádherný stát. Všichni jme vystoupili z letadla a učitelé si nás spočítali. Cítila jsem na sobě pořád něčí pohledy a strašně mě to znervózňovalo. Otáčela jsem se kolem sebe a taky se prohlížela, jestli nejsem špinavá nebo něco.
Když jsme autobusem přijeli k našemu hotelu, museli jsme asi půl hodiny stát na recepci, aby tam něco učitelé vyřešili. Pak přišli za náma s klíčema od pokojů. Jedna učitelka měla v ruce seznam a postupně k sobě volala dvojice až trojice lidí a dávala jim klíče a oni se pak vydali do svých pokojů.
,,Dále bude Aria s Clarity" zavolala si k sobě další dvojici a já už netrpělivě čekala, až na mě příjde řada. Bolely mě nohy a byla jsem z letu unavená. ,,Molly Mannersová?" hned jsem se podívala na tu učitelku. ,,Ty jsi z druháku, že?" jen jsem přikývla a už čekala, jak řekne Lařino jméno. ,,Ty budeš s Martinusem Gunnarsenem"
Ihned jsem stuhla. Hned jsem se otočila na Laru a ta jen pokrčila rameny. ,,No? Tak si vemte klíče a mazejte na pokoj" zvýšila hlas a já tak šla pro ty klíče. Ani jsem se neotočila a hned šla k výtahu, bylo mi jedno, jestli jde za mnou. Zrovna jeho ráda fakt nemám a teď tam s ním budu tři týdny. To je opravdu skvělý.
,,Tak teď spolu budem na pokoji" objevil se vedle mě ve výtahu. No ne fakt Martinusi? To bych bez tebe nevěděla, že spolu budeme na pokoji. ,,Jo. Asi jo" nevěnovala jsem mu jediný pohled a na sucho polkla. Náš pokoj byl až ve čtvrtém patře na konci chodby.
Když jsem konečně otevřela dveře, on se ihned vecpal přede mě se slovy, že si chce vybrat postel. Protočila jsem očima a sundala si boty. Pak jsem se vydala směrem za ním a všimla si ho, jak tam jen tam nehybně stojí. ,,Co je?" drbla jsem do něho, no pak jsem si toho všimla.
MANŽELSKÁ POSTEL. To si děláte srandu! Já s ním na jedné posteli spát nebudu, kdo ví, co by chtěl dělat. ,,To snad ne" vydechla jsem. ,,Spíš na zemi" hodila jsem svůj batoh do rohu. ,,Ty spíš na zemi, ani nevíš jak jsem celej polámanej" žduchl do mě, když jsem si do té postele chtěla lehnout.
,,Ale já jsem taky polámaná, vem si tu pohovku" přimhouřila jsem na něho oči. ,,Fajn, pohovka bude lepší než s tebou být v jedné posteli"
,,Cítím to stejně" mrkla jsem na něj a vítězně si lehla do postele. Byla příjemná a měkká. Vytáhla jsem si z batohu knížku a otevřela ji na stránce, kde jsem skončila. ,,To myslíš vážně?" ozval se. Pootočila jsem hlavou, abych na něj měla výhled. Seděl na pohovce a v ruce měl telefon. ,,Zcela vážně"
,,S tebou nebude ani sranda"odfrkl si a pohled vrátil ke svému telefonu. Protočila jsem očima a začala si číst.
Když bylo něco kolem osmé hodiny večer, zaklepal nám někdo na dveře. On měl v uších sluchátka a nevypadal na to, že by k těm dveřím došel, takže jsem se nakonec zvedla já a dveře otevřela. Vykoukla na mě blonďatá odbarvená hlava jedné štět.. ehm ehm holky z jejich třídy. ,,Co ty tu jako děláš a kde je Tinusek?" zamračila se na mě.
,,Jsem tu ubytovaná a je vedle" ani se nezeptala, jestli může dál a hned mě odhodila na stranu a vydala se do ložnice. Zavřela jsem dveře a šla za ní. Byli na sobě nalepení a bylo to nechutný. ,,Vypadni" zasyčela na mě. Pobrala jsem si pyžamo,deku a svou knížku a vydala se do koupelny.
Když jsem slyšela ty zvuky, ozývající se z našeho pokoje, rychle jsem zapla vodu, abych to tak přerušila. Ani jsem si nechtěla představovat, co tam dělají, ikdyž mi to bylo zcela jasné. Svlékla jsem ze sebe spocené oblečení a šla do sprchy.
Když jsem byla hotová, umyla jsem si obličej, vyčistila zuby a převlékla se do pyžama, které bylo složený z dost oversized trička a kalhotek, ale když jsem byla na pokoji s ním, oblékla jsem si i kratší kraťasy. Potichu jsem se vydala z koupelny na balkón, kde bylo menší křesílko. Zabalila jsem se do deky a začala si číst. Venku bylo hodně chladno a vypadalo to, že bude pršet, ale i tak jsem tam zůstala, protože jsem nevěděla, kam jinam jít.
Měla jsem krásný výhled na snad celý Londýn. Bylo to opravdu krásné. Pomalu se mi začínali zavírat oči. Nechtěla jsem spát v takové zimě venku, ale nezbývalo mi nic jiného. Opřela jsem si tedy hlavu o studené 'zábradlí' a za malou chvilku usla.
A máme tu nový příběh💕🥰
Hope you like it
-caregunnarsen
