☆Pornostár☆ (Riren/Ereri)

★33★

   „Levi Levi Levi Levi vstávej! Přijdeme pozdě!" třese se mnou.
   „Co zas blbneš?" zamumlám do polštáře. Kouknu se na hodinky na své ruce. „Máme dvě hodiny čas, přestaň mě budit tak brzy," napomenu ho.
   „Když já se hrozně těším, a navíc musíme ještě připravit ty zákusky. Noták... Leví..." zekňučí a začne se mnou znovu třást.
   S povzdychem si sednu a věnuju svůj pohled jemu „Seš fakt otravnej, víš to?"
   Usměje se na mě tím svým nevinným úsměvem.
   Povzdechnu si a pomalu vstanu z postele. Dojdu ke své skříni a převlíknu se. Eren je už převlečený. „Prosimtě, kdy normálně vstáváš?" tuto otázku si kladu dost dlouho. Dnes jsem ji konečně vyslovil.
   „Jak kdy, třeba dneska jsem vzhůru už od šesti."
   „Tím mi chceš říct, žes mě vzbudil hned, co ses probudil?"
   Přikývne. „Jo a mimochodem jsem ještě nedostal pusu na dobré ráno," oznámí mi.
   Odfrknu si a něžně ho políbím. Jen on mi dokáže změnit náladu, a tohle pro začátek dne fakt potřebuju.

   V kavárně jsem perfektně urovnal čaje, Eren to bral u čajů dost velkým obloukem. Nojo, kastraci nechtěl, takže nechtěl ani riskovat, že s čaji něco provede. O kávu se postaral zas on, a zákusky a svačiny jsme vložili do regálů vedle pokladny. Stoly a židle za pultem jsem přemístil na malou zahrádku. Všechny stoly a židle, jak vevnitř tak venku, umyl. Pak už stačilo jenom otevřít, a tak i Eren učinil. Netrvalo to dlouho a měli jsme první zákazníky.
   „To bylo nějak rychle," divil se Eren, když obsloužil malou rodinku, která se šla posadit na zahradu.
   „Co čekáš od rušný čtvrtě," vysvětlím mu.
   Usměje se na mě, zase. Ten úsměv mě bude doprovázet snad celý život. Doufám v to. Jak je vůbec možný, že mi někdo pomotal tolik hlavu? A jak je možný, že to byl zrovna ten, který mi lezl na nervy? Asi nikdy nenajdu odpověd, i když... Já ji nepotřebuju, prostě se tak stalo.
   Prostě je Eren můj a hotovo, toho mi už nikdo nikdy nevezme.
   „Au!" vykřiknu a podívám se na Erena.
   „Promiň, ale já jsem tě vyfotit prostě musel. Ten tvůj úsměv je tak dokonalý a tak... Neobvyklí."
   „Proč máš zapnutej blesk?!" vyštěknu.
   „Zapoměl jsem na něj, promiň."
   Než jsem stačil jakkoliv zareágovat, moje tělo si ho přitáhlo do polibku. Nebyl dlouhý, ale to nic na tom neměnilo, že byl nádherný jako všechny ostatní, které jsem si s ním dal.
   Pár lidí se na nás podívalo, ale většina se začala znovu věnovat jídlu, jako kdyby dva kluky, kteří se líbají viděli denně. No, jsem rád, že to dnešní lidi tolik neřeší jako kdysi.
   Ale i kdyby se proti nám zbouřil celý dav lidí, stejně by to se mnou ani nehlo.
   Proč?
   Protože mám Erena.

Konnichiwa vy moje potvůrky. Jsem tak hrozně ráda, že tato knížka má tak velký úspěch. Upřímně jsem to nečekala. Ani nevím jak vám poděkovat.❤❤❤ Tenhle příběh byla hrozná prča psát, jakože fakt. Hodně mě to bavilo, a teď mi je i trochu smutno to ukončit. Ale já to i tak ukončím, protože mám plno naplánovaných knížek (samozřejmě většina z nich je Riren/Ereri).
Ještě jednou vám moc děkuju.❤❤❤

Jo, jinak, kdo by měl zájem si něco ode mě přečíst, tak vychází nová knížka "Ve vzpomínkách" (samozřejmě Riren/Ereri).

Kapitolky budou vycházet jednou týdně, takže se u toho tolik nezapotím.

Doufám, že se vám budou tyto příběhy též líbit a zatím sayonara. 😘😘❤❤