9.Překvapení

244 13 2
                                    

Z pohledu Harryho:

„Harry, musím ti něco říct!“ skoro zapištěla Becky, když Nikol šla vyhodit papírek od sušenky. Bylo mi jasný, že by to i počkalo, ale chtěla zmizet. „Super, já taky… tak začni…“ pobídl jsem jí. „Ehmm… budeš se mnou chodit?“

Páni, tak tohle bych vážně nečekal!

„no… víš… o tomhle s tebou chci mluvit…“ „Nic neříkej! Já vím, že mě miluješ, protože jsem prostě úžasná a každý mě chce, ale musela jsem se tě zeptat dřív, než to udělá ta mrcha Nikola… Víš, vždycky když jsem měla nějakýho kluka, Nikola mi ho přebrala. Je to mrcha, a já nechtěla, aby to samé udělala s tebou…“

Koukal jsem na ní, jako na zjevení. Vůbec jsem nevěřil, že by tohle Nikol někdy udělala. „Takže se mnou budeš chodit?“ zeptala se mě Becky znovu celkem nervně. „No… právě o tom jsem chtěl mluvit… že o tebe nejevím… zájem…“ řekl jsem potichu a čekal na její reakci.

„Tím chceš říct co?!“ vyjela na mě. „Že s tebou nechci chodit… promiň…“ potom jsem si oddechl. Becky zrudla, nahrnuly se jí slzy do očí a začala brečet.

„T-to je… kvůli n-ní?“ zeptala se a ukázala na Nikol. Neodpověděl jsem. Becky mi vlepila facku a zařvala: „ještě nikdy jsem neviděla takovýho debila, jako si ty!“ potom se otočila a běžela pryč. Ještě jsem viděl, jak sebou stihla švihnout o zem.

Z pohledu Louise:

Když jsem dojel k hotelu, Katee už tam byla. „Promiň, nečekáš dlouho?“ zeptal jsem se. "ne, jen chvilku… tak pět minut…“ odpověděla a usmála se.

Úsměv jsem jí oplatil, a naznačil jí, že si může nastoupit. Jeli jsme do soukromé restaurace. „Páni!“ vydechla Katee, když jsme vešli dovnitř. Usmál jsem se a Katee se do mě zavěsila.

Objednali jsme si pizzu a povídali si. Ohromně jsem se bavil. „Katee, můžu se tě na něco zeptat?“ „Jasně že jo.“ Usmála se.

Má nádherný úsměv.

„Víš… to je fuk…“ ztratil jsem odvahu. Nedokážu se jí na to zeptat. „Okej…“ řekla mi Katee a rozhlížela se dál po restauraci.

Z pohledu Nikol:

Vyhodila jsem papírek od sušenky a vracela jsem se k místu, kde ještě před chvílí stál Harry s Becky. Čekala jsem, že se budou držet za ruce a dávat si pusinky, ale byl tam jen Harry s oteklou tváří.

„Kde je Becky?“ zeptala jsem se Harryho. „No… Becky se trošinku naštvala… a odešla…“ „A proč?“ „No… ona se mě zeptala, jestli s ní budu chodit a já… jí… dal košem…“ Když mi tohle řekl, měla jsem chuť se smát.

 Ne, že bych byla škodolibá, ale jak se to řekne… no každopádně mi ho bylo líto… „A proč máš červenou tvář?“ „Dala mi facku.“ Řekl bez emocí a pokrčil rameny.

Vrhla jsem se mu kolem krku a pevně ho objala, aby neviděl, jak mi cukají koutky úst k úsměvu.  Byla jsem ráda, že se Becky nepodařilo Harryho “ulovit“.

„Proč s ní vlastně nechceš chodit?“ zeptala jsem se ho, když jsem se ho dost naobjímala. „Protože jí nemám rád a nechci s ní mít problémy… a jak se chová… no to je strašný…“ „Aha.“ Půjdeme k podiu?“ „Jop.“ Řekla jsem, chytila ho za ruku a táhla ho k podiu.

Z pohledu Katee:

Po jídle jsme šli na zábavu. Louis se mě na něco chtěl na něco zeptat, ale asi se bál, protože to vždycky nějak zamluvil.

Na zábavě jsme došli k podiu, kde jsem zahlídla Nikol. Sedli jsme si kousek dál, ale stejně si nás nevšimla. Potom šel Louis pro nějaké pití a já čekala u našeho stolu.

Najednou ke mně přišel nějaký kluk a povídá mi. „Slečno, jste pro dnešek volná? Mám volný pokoj!“ škodolibě se usmál, vrhl se na mě a začal mě líbat. Z toho úchyla byl cítit alkohol.

„Loui!“ začala jsem křičet a snažila se ze sebe toho úchyla shodit. „necháš jí!“ uslyšela jsem a než jsem se nadála, ten chlap se svíjel na zemi bolestí a držel si nos. „Jsi v pohodě?“ zeptal se mě Louis.

Ach, můj zachránče, kdybys nepřišel, mohlo to dopadnout hůř!

„Jo… jsem… děkuju!“ „Přece bych tě tu s ním nenechal!“ usmál se Louis, vzal skleničky s pitím, a zamířili jsme ke stolu, kde seděla Nikol s Harrym. Cestou mi řekl, že pro mě má překvapení.

Z pohledu Nikol:

U stolu mi Harry řekl, že pro mě má překvapení…

 Z pohledu Harryho: Podíval jsem se na hodinky a povídám Niky: „Já budu muset jít na chvilku pryč… počkej tady a nikam nechoď!“ „jo…“ odpověděla mi Nikol trošku nechápavě. Pohladil jsem jí po tváři, a ona se usmála.

Odešel jsem k podiu, kde jsme měli sraz s kluky. Čekal tam už Zayn, Liam a Niall. Louis za chvíli přiběhl. „Tak fajn, můžeme?“ zeptal se nás. Vzali jsme si každý do ruky mikrofon a vešli na podium.

Takže... po dlouhé době další díl. Omlouvám se že tak pozdě a že je díl hrozně krátký, ale měla jsem zákaz... -____- :DDD Tahle část je o ničem ale snad se líbí... :) Votes, komment, sdílení.... budu ráda... :))) jinak... prosím doporučujte příběh přátelům, jestli se vám líbí.... :)))* Mám vás ráda ...!! <3

-Veruš 

The Best Holiday Ever :) (Harry Styles cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat