this house no longer feels like home [larry]

21.

Po jejich snídani k večeři, Harry odvedl svého manžela k jejich autu, kde ho políbil láskyplně, jakmile si nasedli. Louis položil ruku na jeho stehno a usmál se na něj.

„Vážně jsem si to užil, jsem rád, že jsme tohle podnikli," řekl tiše brunet.

„Já taky, lásko. Mohli bychom se vrátit domů a trošku si odpočinout, když nemáme děti doma," navrhl tiše Harry.

„To zní dobře," odpověděl Louis, zněl trošku utahaně. Chtěl Harryho jenom pro sebe ve všech možných směrech. „domů."

Jejich cesta domů byla tichá, ale opět se nesla v příjemném tichu, tak jako to bývalo dřív. Byl to jeden z důvodů, proč si ho Louis vzal; ačkoliv seděli v tichosti, vždy to bylo příjemné ticho, nikdo nemusel mluvit, a díky tomu brunet věděl, že byl Harry ten pravý.

Louis odložil klíče od domu do misky a Harry udělal to samé s klíči od auta. Brunet ho přitiskl ke dveřím, vzhlížeje k němu s rozšířenýma očima, a rukama opřenýma o jeho hruď. Harry se na něj díval, bál se nadechnout, aby tento moment nezkazil.

„Chci tě," vydechl tiše Louis blízko manželova ucha, letmo ho líbaje na krku a znovu se na něj dívaje. Kudrnáč bez váhání přikývl a nechal se vést do jejich ložnice.

Harry cítil, jak rychle mu buší srdce, měl nervy na dranc, nedokázal souvisle přemýšlet. Chtěl pouze Louise, chtěl ho cítit a líbat ho, milovat se s ním a mazlit ho, dotýkat se ho a milovat ho tím správným způsobem. Zasloužil si všechno na světě a Harry svou práci nezvládl; jediný úkol, proč byl vůbec na této Zemi, nezvládl, když si vyměňovali sliby na své svatbě.

„Pojď sem," zamručel tiše kudrnáč a opatrně si přitáhl svého muže za boky, nakláněje se k němu a jemně ho líbaje, čekal, až si Louis položí ruce za jeho krk. Po chvíli tak bez váhání udělal a přitáhl si ho k sobě blíže, líbaje ho stejně tak jako dříve: s láskou a vášní, a smyslem patření tomu druhému.

„H," zamumlal brunet do jeho rtů, přezdívku, kterou na tak dlouho přestal užívat. Kdykoliv ho potřeboval, oslovoval ho celým jménem, teď ho opět oslovuje takto. Na jejich druhém rande Louis si stěžoval, že Harry neměl žádné dobré přezdívky, a pak mu náhodně začal říkat Haz a H. Harrymu se to až moc líbilo na to, aby s tím Louis přestal.

„Jsem tady, jsem tady," odvětil tiše a malinko se odtáhl, v dlaních držel jeho obličej a jemně ho hladil po tvářích. „Miluju tě, moc. Miluju tě, miluju tě, nikdy na to nezapomeň."

„Já vím," šeptl tiše Louis. „já to vím."

„Hrozně moc," vydechl Harry, než padl do jejich postele a stáhl svého muže s sebou.

„Já vím," zopakoval brunet, který mu seděl obkročmo na klíně a naklonil se k němu, líbaje ho. „já vím."

„Louisi," hlesl kudrnáč, držíce ho za pas. „nikdy už nechci nikoho jiného, než tebe."

Druhý z páru se odmlčel na chvíli, zatímco jeho ruce pracovaly na knoflíčkách manželovi košile. Podíval se na něj a na pár momentů zavřel oči. Harry si povšiml jeho třesoucích se rukou a tak ho jemně chytil za zápěstí, prsty přejížděje po viditelných kostech.

„Já vím," odpověděl konečně Louis. „nikdy."

„Miluju tě," řekl tiše Harry.

„Já vím, že jo," odvětil brunet.

„Nechci, abys na to zapomněl. Předtím jsem ti to dostatečně neříkal, tak to říkám teď. Chci, abys to věděl."

„Já to vím," šeptl modrooký a políbil ho něžně. „taky tě miluju."