Její rodiče na ni byly rok od roku pyšnější, ale i přísnější, protože se blížilo obdobý, kdy vůdkyní bude právě Aiko. Ona ovšem není vůdčí typ, ale rodiče nechává v naději že bude dělat čest jejich rodině.
Jednoho večera, kdy se vracela z jednoho jejího oblíbeného místečka ji její matka našla na půli cesty z města. Byla překvapená, že ji její matka našla a více se divila tomu že jí matka nenadala za to, kde byla, ale ona jí rozrušeně řekla ad´ se s ní rychle vrátí do města. Aiko byla překvapená a bez jediného slova matku poslechla a rychlou chůzí se vydaly zpět do města. Když přišly do města, vládla zde panika a ona vůbec netušila co se děje takový chaos nikdy nezažila. "matko co se stalo?" zeptala se rozrušeně Aiko. Matka ji neodpověděla, protože byla sama rozrušená na maximum, táhla Aiko za ruku davem rozrušených lidí a každou další minutu ji zachvacoval pocit bezmoci a strachu. Matka ji nakonech zatáhla do jednací síně, kde byl otec se všemi rádci a šamany kmene. Posadila ji vedele sebe a jejího otce a začalo zasedání.
Otec vstal a všechny v sále uklidnil, matka mě pořád držela pevně za ruku a nechtěla mě pustit. Cítila jsem jak se třese a v jejích očích jsem vyděla strach, strach a bezmoc jakou jsem u mé matky nikdy nezažila. Samotné se mi chtělo začít brečet, když jsem ji tak viděla. Otičila jsem se na otce a poslouchala co bude říkat. " jak vidíte legengy nelhaly a náš kmen je opět ve velkém nebezpečí, potřebuji aby jste se všichni vyjádřili k dané hrozbě a řekli svůj názor." najednou se všichni v síni začali dohadovat a překřikovat se, matka by do toho jinak určitě zasáhla, ale byla na pokraji zhroucení. Mezi tím jak se mezi sebou dohadovali vstala jeda šamanka a potichým hlasem řekla" bojovat není správná taktika a útěk také ne." Všichni stihly a zaměřili se na šamanku Wu. Otec se jí zeptal na její názor, šamanka skolonila hlavu a odpověděla "omlouvám se ale svůj názor zdělím pouze vaší dceři" stuhla jsem a všichni v sále obrátili svůj pohled na mě, otec mě pobýdnul abych šla tedy s ní a matka mě musela pustit s pevného sevření. Vstala jsem ze židle a následovala Wu. Vzala si svou hůl o kterou se poírala, protože byla strá a nemohla pořádně chodit. Vyšly jsem se sálu a já jsem se jí zeptala proč chce mluvit zrovna semnou, ale ona mi jen řekla abych se na nic neptala, že se to brzy dozvím. Mlčela jsem celou cestu, až mě dovedla na místo, které jsem dobře znala byl to výhled na severní stranu hor a les. Hned co jsme přišly uviděla jsem z dálky místo lesa jen spálenou mýtinu a velká oblaka dýmu. Dívala jsem se na tu zkázu, až se mi chtělo brečet a nebylo to kvůli tomu popelu…POPEL. „ kvůli tomuhle jsou všichni rozrušení? Vrátili se? Našli nás?... vykřikla jsem, ale následně jsem byla umlčena prstem, který mi položila šamanka na rty.
