2. Crush Na Facebooku

9 1 0
                                    

*******
Uběhly asi 2 dny a můj nový crush na Facebooku mi napsal první zprávu. Byla jsem strašně happy. „On mi napsal!“ vykřikla jsem na celý barák radostí. Rozklikla jsem ikonu chatu a přečetla si zprávu.
„Ahoj.“ pousmála jsem se nad zprávou a s radostí odepsala. „Ahoj.“
Chvilku jsme se oba odmlčeli, pak si přečetl moji zprávu a já zrudla jak rajče. Já jsem se do něj asi úplně zbláznila. Řekla jsem si v duchu a v duchu taky souhlasila sama se sebou a svým tvrzením. Mezitím, co jsem přemýšlela nad vším možným co se točilo kolem něj mi odepsal.
„Ako sa máš?“ okamžitě jsem chytla mobil a odpověděla. „Mám se dobře, co ty?“ hned jsem věděla, že je Slovák a byla jsem nadšená už i z toho, že je Slovák, jelikož já miluju slovenštinu a Slováci mi připadají fakt hezcí. Nevím proč, ale zamilovávám se spíš do Slováků než do Čechů... Asi někomu připadám fakt divná už jen kvůli tomu, ale mě je to v celku fuk, co si o mě mysli druzí. Ať si myslí co chtějí, já se budu řídit sama sebou a ostatní, co by se se mnou chtěli bavit, si musí zvyknout na mojí povahu a celkově moji osobnost. Budu taková, jaká jsem a praví přátelé se poznají podle toho, že mě budou brát taková, jaká jsem..
*******
Za chvilku se mi rozsvítil mobil a vytrhl mě z veškerého přemýšlení nad vším možným. Zpráva od Codyho... Ano, jmenuje se Cody. Cody Smith. To jméno se mi líbí. Já jsem se asi fakt zamilovala. Pomyslela jsem si. Vzala jsem mobil a zobrazila si okénko chatu s Codym. Odpověděl mi.
„Mám sa dobre, čo robíš?“
„Nudím se, ty?“
„Nič, ležím.“ začali jsme si psát o různých věcech v životě, co se nám událo, co jsme dělali, co se děje atd. Začali jsme se kamarádit. Což pro mě bylo fakt období štěstí. Konečně se mi asi začíná dařit, mám pocit, že se už měním z asociála v normálního člověka, který se dokáže seznamovat a bavit. Oblíbila jsem si to období střední školy. Střední škola mě ovlivnila pozitivně si myslím. No, už bych se měla jít osprchovat, převléct do pyžama a spát. Vzala jsem si pyžamo, zalezla do koupelny a šla se sprchovat. Pustila jsem si písničky na plné pecky a nechala po sobě stékat kapky vlažné vody. Byla jsem ve sprše asi půl hodiny a užívala si relaxace. Vytrhlo mě z mé chvilky zvonění mobilu, volala mamka. Vypla jsem vodu, neochotně jsem vylezla ze sprchy a zvedla to. „Ahoj, zrovna se sprchuju, co potřebuješ?“ lenivě jsem odvětila. „Nic, jen jsem ti chtěla říct, že přijedu zítra asi kolem 15:00, nechala jsem vám s bráchou pekáč zapečených těstovin a rajčatový salát, tak si to vemte.“ oznámila mi. „Ok, brácha teda přijede domů dneska?“ zeptala jsem se vyzvídavě, jelikož asi před týdnem odjel s kamarády pryč. Nastupuje do školy později, je ve 2. ročníku na střední školy a jelikož si protáhl prázdniny, nastupuje později. Je na stejné škole, akorát na gymplu. Takže budova C. „Jo, přijede dneska. Oznam mu to taky. Už musím jít, zatím pa.“ dořekla to co chtěla a nepočkala ani na odpoveď a už to položila. Odložila jsem telefon, oblékla se do pyžama a vylezla ze zapařené koupelny. „Brr, to je chladno..“ vydala jsem ze sebe a rychle zalezla do postele. Nastavila jsem si budík na 6:00, odložila jsem mobil a rázem usnula.
*******
Crrrrrrrrr!!! Vytrhl mě ze spánku strašlivý zvuk budíku, cukla jsem sebou, popadla mobil a vypla budík. Zamrčela jsem a neochotně vylezla z postele. Vzala jsem si džíny s roztržením na kolenech, triko s krátkým rukávem se značkou Nike na hrudi a džínovou bundu. Oblékla jsem se a zašla do koupelny, abych ze sebe udělala místo smrtky člověka. Dala jsem si korektor, make-up, pudr, lehké stíny, lesk na rty, upravila obočí a podívala se na sebe. „Konečně je ze mě člověk. Můžu vyjít na ulici.“ řekla jsem si pro sebe a sešla dolů do kuchyně. Otevřela jsem lednici a viděla jsem tam nějaké zákusky, tak jsem si jeden vzala a udělala si k tomu kafe. Na chvíli jsem zapla telku a nastavila si budík na 6:55, jako vždy, abych se stíhala obout a nahodit si bundu atd. „Konečně zase relax u snídaně a telky...“ pousmála jsem se a sesunula se na gauči níž do lenivého sedu. Dojedla jsem, dopila jsem, odložila nádobí do dřezu a umyla. Pak zazvonil budík, vypla jsem ho a šla se obout, obléct, popadla jsem klíčky od baráku a vyšla na autobus.
*******
Uběhlo pár minut, už sedím v autobuse a jedu do školy, celkem se i těším, ale ne na předměty, spíš na to, jak se zase budu bavit s mojí sousedkou v lavici.
*******
Přišla jsem do třídy, usadila se v lavici a pak si přisedla i Katty. „Čus, tak co, jak se těšíš na další učitele?“ zeptala se mě s pousmáním. „Jako celkem jsem zvědavá, takže čistě jen ze zvědavosti se těším.“ uchechtla jsem se a ona se přidala. Začala hodina a probíhala jako obvykle, seznámili jsme se zase s novým učitelem angličtiny. Byl taky celkem fajn.
*******
Škola uběhla jako voda a už jsem byla zase konečně doma. Najednou se mi rozsvítil mobil a já se neochotně zvedla a podívala se, kdo to je. Byl to Cody. Joo, napsal mi Cody, konečně, hned mám o hodně lepší náladu, sice ji mám dobrou celý den, ale teď je lepší.
„Ahoj, tak ako sa dnes máš? 🙂“
„Dobře, co ty? 🙂“
„Tiež dobre. Mam jeden skvelý nápad, chceš ho vedieť? 🙂“
„Jasně, že jo. 😃 Povídej. “
„Nechcela by si ísť von zajtra? 🙂“ najednou se mi rozbušilo srdce, v hlavě se mi natlakovala krev a já zrudla. On chce jít ven! Anoo! Okamžitě jsem odpověděla jak rychlostí světla.
„Jasně, že jo! 😃 To bych byla ráda.“ jsem fakt nadšená. Konečně chce jít ven. Jsem ráda, že chce jít ven, nebudu se nudit a jdu se svým crushem. Nejlepší den mého života. Dohodli jsme se teda na zítřek ven hned po škole.
*******
Přišel ten den D. Mám s ním jít ven. Škola uplynula jak voda a už jsem ho čekala na nádraží až přijede. Přijel stříbrným Hyundayem. Taková auta se mi líbí. „Ahoj. Tak čo, ako išla škola?“ navázal konverzaci a pousmál se na mě. On se na mě usmál. Bože on má tak nádherný úsmev! Skoro jsem se rozplynula sladem. „Jo, probíhala celkem fajně, jak šla tvoje půlka dne?“ uchechtla jsem se. „Celkom v pohode, bol som v robote a bolo fajn, ta moja robota ma baví, mám svoju vysnívanú robotu.“ pousmál se. „Tak to je fajn, jsem ráda, že máš svoji vysněnou práci.“ vydala jsem ze sebe, abych nebyla za trapku, že jsem na to nic neřekla a usmála jsem se. Pak jsme se venku bavili o různých věcech a záležitostech, co a jak v životě a ve škole atd.
*******
Den uběhl rychle, když jsme se měli loučit, nechtělo se mi. Jak jsme se loučili, tak mě objal a já se málem rozplynula. Nuu, já ho nechci pustit! Nechci jít domů... Jakmile jsem usedla na sedadlo směrem k zastávce, koukla jsem se z okna a zamávala mu... Chtělo se mi brečet... Doufám, že se co nejdříve uvidíme. Dala jsem si sluchátka, pustila si písničky na plné pecky a jela domů.

Tak co, líbí? 😃 Doufám, že jo, dala jsem si záležet a zažrala jsem se do toho. 😅 Mega mě to začalo bavit, tak budu ráda za každé ocenění a odezvu. ☺️

✔️Život depkoidní školačky✔️ Kde žijí příběhy. Začni objevovat