Když vyberu jednoho, ztratím druhýho

10. Domácí vězení

Slyšela jsem Vissiona, jak cosi mumlá dole v kuchyni. Šla jsem rychle za ním, bála jsem se, jestli se něco neděje.
"Špetka papriky.. špetka.", mumlal si a držel nějaký papír v ruce.
"Ty tu vaříš paprikáž?", zasmála jsem se, když jsem ho uviděla u toho hrnce.
"Chtěl jsem ti zlepšit náladu.", řekl a kuchtil.
Vzala jsem do ruky lžičku a ochutnala to. Chutnalo to fakt příšerně.
"Nálada zlepšena.", zasmála jsem se znovu.
"Na svou obranu! Musím říct, že - jsem ještě nikdy nic nejedl, tak -"
"Můžu ti s tím pomoct?"
Odešel pár kroků dál a vypadal nervózně.
"Eleno?"
"Ano?", byla jsem zvědavá.
"Lidé tě mají rádi.", řekl a otočil se na mě.
Nechápala jsem, co tím chce naznačit.
"Ehm.. díky.", řekla jsem.
"Ó nemáš zač. Ale přesto bojují s reakcí..", pokračoval. "- amikdaly. Nemohou si pomoci a bojí se tě."
"A co ty?", zeptala jsem se nezávazně.
"Moje amikdala je syntetická, takže.."
Zasmáli jsme se tomu.

"Kdysi jsem se vnímala jinak. Ale po tomhle..", zakroutila jsem prsty před sebou a koukala na svojí moc. "Po tomhle jsem někdo jiný. Jsem to já. Ale ostatní to tak nevidí."
Vis na to nic neříkal, jenom naslouchal. Jako správný přítel. Jsem ráda, že ho mám.
"No.. Nevím jistě, co to je, ale jistě ne paprikáž.", zasmála jsem se a Vis ztuhnul. "Půjdu do obchodu. Vrátím se brzy."
Vis prošel linkou a stál přede mnou.
"Alternativně si můžeme objednat pizzu.", řekl.
"Vissione? Snažíš se mi bránit v odchodu?"
"Je to otázka bezpečnosti.", řekl a sklonil hlavu.
"Já si poradím.", řekla jsem a prošla kolem něj. Natáhl ruku a zastavil mě.
"Ne tvojí. Pan Stark by se rád vyvaroval dalšího veřejného incidentu. Alespoň do doby než bude podepsaná smlouva.", nemohla jsem uvěřit vlastním uším.
"A co bys chtěl ty?"
"Aby tě lidé viděli, tak jako já."

 Mezitím Tony a Steve:

"Podívej, co mám. Našel jsem to ve věcech po tátovi. Roosewelt tím podepsal taky jakousi smlouvu.", řekl Tony. "Stačí jen tvůj podpis a všechno se vyžehlí."
Steve pomalu vytáhl pero z obalu. Stoupl si a přešel na druhou stranu stolu.
"Neříkám, že to není nemožné, ale.. Musí tam být pojistky.", řekl Steve.
"Jasně! Jakmile vyhasne PR, sepíšeme dodatky. Podám návrh, aby tobě a Eleně obnovili -"
"Eleně? Co je s Elenou?", zarazil se Steve.
"Elena je v pohodě, má domácí vězení. Vission jí dělá společnost.", řekl nenávistným tónem Tony.
"Ach bože Tony.. Pokaždé, když si myslím, že jsi prozřel, tak to musíš celé -"
"No a co, má tam bazén a soukromé kino, je to pro její bezpečnost."
"Bezpečnost?", vysmál se mu Steve. "Takhle se na to díváš? Ty ji chráníš? Já byl vždycky ten, kdo ji chránil!"
"Není americká občanka, ale zbraň hromadného ničení."
"JE TO HOLKA! A JÁ JI -!", hájil to Steve.
"DEJ MI S TÍM POKOJ! JE MI JEDNO, CO KE KOMU CÍTÍŠ!", křičeli po sobě. "Dělám jen to, co je nutno, abych zabránil horšímu."
"Obelháváš sám sebe.", řekl mu klidně Steve, vrátil mu pero a odešel.