"~𝒱ℯ𝓁𝓀𝒶́ 𝒹𝒶́𝓁𝓀𝒶~„ Tododeku [CZ] ✅

1.

« Izuku »

Byl to už rok co Shoto odletěl do USA s otcem. Od té doby si píšeme a voláme ne jen přez hovor ale i přez video hovor, oba nám chybí vidět toho druhého.

Momentálně jsem tu sám ve svém apartmánu, který jsem vlastníl kdysi s Shoto.. Každým dnem mí chybí víc a víc.. Ale aspoň jsem s ním v kontaktu.. I když to není dostatečně pro mě... Chci držet jeho ruku... Zase s ním ležet v jedné postelí a jen si užít ten krásný klid a ticho. Bojovat spolu po boků.. Strašně mi to chybí.

Bzzzz bzzzz.

Slyšel jsem vybraci svého mobilů, koukl jsem kdo mi asi volá..

"Shoto💝"
Byl to video hovor. Usmál jsem se nád tím a zvedl mu to.

“Ahoj Shoto! Jaký byl den? Jsi už unavený zlato?„ usmál jsem se do kamery.

“Trochu jo, bylo to v pohodě.. Co ty zlato?„ zeptal se s malým úsměvem na tváři. Upřímně bych jí chtěl teď úplně pomůckat! Je tak roztomilí!

“Za 3 Hodiny jedu do práce!.. Víš.. Vím že už to byl rok od té doby co jsi odletěl do USA ale... Pořád mi chybíš... Je to tu bez tebe tak prázdné..„

“Já vím Izuku.. Taký mi to chybí být zase u tebe v Japonsku..„ trochu posmutněl.
“.. Je aspoň Endeavor v pohodě? Nic nedělá?„ zeptal jsem se.
“Jo jo, v pořádku.. Sice pořád má svoje kecy ale kdo ho asi poslouchá?„
zasmál se.
“Pořád mu vadím?„ optal jsem se nejistě.
“Jo ale ser to! Jsi úžasný! A on si může víš co!„ usmál se víc.
Já zpátky, teď by si zasloužil obětí.

Mluvili jsme spolu dlouho.. Dokud.

Shoto si zivl. “Dobře... Asi půjdu spát„
Vydechl jsem si "Dobře lásko, hlavně se vyspí! Budeš potřebovat sílu pro další den! Protože lidí tě budou potřebovat„ usmál jsem se na něj.
On zpátky a dál si hlavičku na polštář.
“Dobrou, Shoto„
“Měj hezký den, Izuku. Hlavně opatrně"
tipl to...
Vydechl jsem si a šel do práce...

“No tak Bakugou~! Řekni to znovu!„ řekl Kirishima.
“Ne! Naser si!„ ukázal mu Kacchan fakač.
“Aw, ale no tak!„ zafňukal Kirishima.
Kacchan vrčel a pák si bouchl do hlavy.
“ "Milují tě"„ Kirishima poté objal Kacchan pevně.
“Já tebe taký Katsu!„

Kacchan po té jen vrčel celý rudý.
Upřímně jím to sluší, byli první pár co se dál dohromady v UA, pák mi oba pomohli a dáli mi rády na vyjádření citů k Shoto.. Jsem jím vděčný.

Práce 1# hrdiny Deku, čili moje, proběhla tak, že jsem zachráňoval životy ostatních. Bylo to dlouho co All might umřel... Ale umřel jako hrdina.... Aji jako Nana Shimura, jeho master.. Říkal mi o ní často po čase v tréninku.. Viděl jsem jí aji ve vidínach One for all... Jako předchozí majitelé... Viděl jsem aji All mighta... Samozřejmě že po jeho smrti jsem nebyl vůbec v pořádku... Ale řekl jsem si že pro jeho počest se musím snažit víc a stát se 1# hrdina..

I když je to klidnější... Tím víc se cítím víc sám... Shoto tam aspoň není s jeho tátou Endeavour sám, je tam aji Momo s Jirou a Ashido... Já tu zase mám ostatní z UA.. Ale pořád jsem sám... Zajímá mě jestli se takhle cítí aji Shoto...

Přišel jsem zpátky domů a udělal pořádek.... A pák si lehl do postele a dál ruku do vzduchu a koukál na ní.
Prohlížel jsem hlavně svoje jizvy po těch letech co jsem dostal z bojů.. Nemohl jsem si pomoct a jen jsem se usmál.. Ať mám jakoukoli jizvu, pořád to ukazuje čím jsem si prošel a že jsem už silnější. Rozdíl mezí mnou jako dítě a teď já ve 25.

Bzzz bzzzzz

Slyšel jsem ten samý zvuk jako ráno a vzal to, byl to samozřejmě Shoto.

“Ahoj Izuku, jak ses měl?„ usmál se na mě ve video hovoru.
“Jako vždycky! Bylo to ale víc klidnější než včera.. Jak ses vyspinkal?„ usmál se na něj zpátky.
“Jo, dobře ale bez tebe to není lehké a tak příjemné„ zasmutněl.
Teď bych mu projel vlásky!!

“až se vrátíš, budeme spát až do večera!„ povzbudil jsem ho. Vyšlo to.

Pak jsme si povídali do té doby dokud Shoto musel odejít do práce a já pák usl.