"~𝒱ℯ𝓁𝓀𝒶́ 𝒹𝒶́𝓁𝓀𝒶~„ Tododeku [CZ] ✅

2.

« Shoto »

Bylo 1.6. A stačí jen chvilka a Izuku bude mít narozeniny... Chtěl bych za ním.. Ale ten kreten, který si říká "můj otec" si myslí že práce je důležitější než vztahy a láska... Mám sice rád svojí práci ale chci mít aji čas na Izuku.. Speciálně na jeho narozeníny.

Upřímně dávám přednost Japonsku víc než USA obecně.. Je to tu strašně rušné a mám trochu problém mluvít anglický.

Ding ding

Koukl jsem se na mobil zmateně, Izuku by měl už dávno spát. Tak kdo by mi měl psát?

Agresivní problémy: Oi, Co jsi vůbec řekl Deku že byl dneska takový mimo?

Zastavíl jsem se zmateně, řekl jsem někdy snad něco Izuku špatně?

Puleny šmejd: Huh? Nemám ponětí proč by měl Izuku být "mimo". Před chvílí jsem si s ním volal a vypadál v pořádku

Agresivní problémy: Mhm, dobře.

Puleny šmejd: Jak se choval v práci?

Agresivní problémy: kurva jebat mě je to u piče ale byl pořád strašně zamýšleny nád něčím ale poprvé v životě nemumlal. Když zachránil málou holčičku tak byl sice usměvavý jako vždycky ale byl strašně mimo pořád.

Puleny šmejd: děkují za info Bakugou

Agresivní problémy: klidně

Zamyslel jsem se, nád čím by mohl být pořád tak zamýšleny? Byl v pořádku? Dělo se něco o čem nevím? Zeptám se ho později.

“Shoto! Pojď už!„ zavolal otec ze dveřích.

Vydechl jsem si nasraně a šel s ním do práce.

Když jsem odemkl apartmán po práci celý unavený a zbity tak jsem sebou jebl na gauč a koukl na messenger.

"Uživatel Izuku💖😊 je online"

Usmál jsem se a už jsem mu chtěl volat ale on to udělal dřív. Samozřejmě že jsem to ihned zvedl.

“Ahoj zlato! Jak bylo v práci?„ usmál se roztomilé.
“Jo v pořádku, sice bylo hodně práce dneska s padouchy ale dálo se to„ usmál jsem se zpátky.

Chvíli jsme mluvili dokud jsem si nevzpomněl co říkal Bakugou.

“Izu?„
“Ano, Sho?„
“Jak ses vůbec včera měl?„
“Eh? Mluvili jsme spolu, říkal jsem že v pořádku!„ usmál se. Něco tu nehraje...

“Izuku, slyšel jsem že jsi byl "mimo"... Nebo tak něco..„
Byla tu chvílí pauza a pák na mě koukl.“Já jen... Přemýšlel jsem...„
“nád čím?„
“Zase nád věcmi jako.. O All mightovi... O tobě... A věcech co mi chybí„ řekl trochu smutně.

“Izu-„
“A já jen... Nechci se tě vzdát jako All mighta.... Však já ani nevím kdy se vracíš... Vím že je to divné... A dětinske... Ale co když.. Nebudeš po nějakém čase mě přestat milovat?...„
Mohl jsem slyšet jak mu vzlykal hlas... To mě úplně ničílo... Musím mu říct že nic se nezmění...

“Izuku, nic se nemění a nikdy se nezmění. Ty jsi jediná osoba kterou dokážu milovat.. A nikdy bych si nikoho jiného ani představit být na tvém místě... Ty jsi zapálil to zmrzlé srdce... A snažil ses hodně... A vyšlo to... Zachránil jsi mě... Ani nemáš tušení..„ řekl jsem s upřímným úsměvem na tváří.

On se na mě koukál v slzách a utiral si je“Milují tě Shoto... Chci tě zpátky strašně moc...„  vzlykal.

Já jsem dál pusinku na mobil, jako by měl být uvnitř ale samozřejmě nebyl.
“Přijedu... Přísahám... A budu s tebou napořád...„

On se rozbrečel víc ale radostí.

Chvílí jsme ještě mluvili dokud nemusel jít zas pryč on.

Lehl jsem si a koukl z okna na tmu venku. Až na to že všude byli světla z paneláku a mrakodrapu.. Izuku by to měl někdy vidět. Usmál jsem se nád myšlenkou že by mohl být momentálně se mnou.

Pák jsem aspoň do hodiny usl.