Já? Ježiši, pomoc! Asi odskočím na záchod se vysrat. Typickej namachrovanej, egoistickej s pečlivě uhlazenou palmou na hlavě. Ta blondýnka vedle něho na mě čuměla s vykulenýma očima, jak na nějakého exota s jiné planety.
,,Já, závidět? To ty bys měl závidět mě," řekla jsem s naprosto s klidem a povytáhla na něho jedno obočí. ,,Ale copak kočko, chceš se prát? Nejsme přece ve školce," dodal s tím koketně otravným hlasem. ,,Kocourku, jistě sis všiml, že jsme tady na střední, ale určitě sis nevšiml, že v ní nejsi, zas tak oblíbený, jak si myslíš," odpoveděla jsem mu a někteří okolo nás s udiveným výrazem, ale se zájmem pozorovali. Myslím, že u toho i někteři souhlasně pokyvovali hlavou.
,,To se ještě uvidí, MRCHO." Poslední slovo na konci zdůraznil všem, jakoby jim to hrozně zajímalo. Tu blondýnku tam nechal stát a odcházel rudý vzteky. Ani nezapoměl do mě vrazit silně ramenem, až jsem se trochu zakymácela. Idiot kreténský. Jednal sem mnou s žádnou úctou. Fajn, pan ,,Oblíbený" si chce hrát, má to mít.
Po hodině jsem konečně našla Evelyn. Stála u skříňky, vytahovala z ní učebnice a u toho se zájmem někomu psala. Nebo odepisovala. Však, já na to přijdu, kdo to je.
,,Ahoj." pozdravila jsem ji. Ona mi pozdrav neopětovala, a to jsem stála vedle ní. Buď mě ignorovala nebo nevnímala... ,,HALOO!" zařvala jsem jí do ucha. Lyn se vedle mě, tak lekla, že málem ji z ruky vypadl mobil. ,,Co to děláš?!" zařvala na mě. ,,Pozdravila jsem jen svoji nejlepší kamarádku a ty mě vůbec nevnímáš."
,,Promiň, já jsem jen-jen někomu odepiso-." zakoktala a já ji hned přerušila svou otázkou: ,,Komu si odepisovala?" Odvrátila ode mně pohled k mobilu a od ucha k uchu se červenala. ,,No, odepiso-," zase jsem ji skočila do řeči: ,,Nech mě hádat, byl to ten namakanej basketbalista, hmm, jak se jen jmenoval, Brandon?"
Řekla: ,,Jsme kámoši, jen on měl pozval na-." ,,Na rande?" řekla jsem s předstíranou radostí. Brandona mám ráda, ale k ní se moc nehodí. ,,Ber to jako přátelskou schůzi mezi mnou a Brandonem."
,,Dobře...Ale slib mi, že neuděláš žádnou pitomost," řekla jsem ji. ,,Říkám, že jsme PŘÁTELÉ, co na tom nechápeš?" Řekla Lyn se zvýšeným hlasem. Co to do ní vjelo?
,,Promiň," pípla do mě a svou pozornost zamířila k chodbě. Chodba se začala plnit lidmi. Začal tu být větší hluk. Byl tam vytvořen větší kruh, kde kluci začalo pokřikovávat něco sprostého a holky se do toho postupně taky přidávaly.
Co to k sakru je?
ČTEŠ
Feelings of love?
RomanceMám rodinu, peníze, nejlepší kamarádku, zkrátka vše, co si můžu přát. Ale přece mi něco chybí. Ten pocit štěstí, když jste někým ománěni. Pocit lásky a vášně, co vám způsobuje druhý. Tu romantiku... Zkrátka jsem to nikdy nezažila. Jsem sice ve škol...
