Broken(Cz Fanfikce) Pozastaveno ⏸️ (V Úpravě)

#1 / Loss (Upravená Kapitola )

Poznámka: Jsem na živu yeeey xD
Přepisují a upravují celý příběh nebo se mi nelíbil a přišel mi strašně cringe xD nemohu slibovat kdy jak budou kapitoly nebo můj život je nepořádek a snažím se po kouskách nějak dát dohromady... Takže pravděpodobně aktualizace budou hodně dlouho trvat

přepis/ SVFOE/Broken - 1 chapter - Loss   (Obrázek nahoře je z internetu )

⭐ Butterfly Pohled⭐

Marco ! Pusť mě vtáhne nás to oba! křičela jsem v panice ale Marco mě odmítal pustit. Ne já tě nepustím ! vykřikl Marco a Janna s Jackie Marcovi pomáhali mě držet ale rychle jsem vyklouzavala.. z Marcovi ruky a pomalu mě Portal tahal dovnitř . NE! STAR! Křičel Marco v panice a silněji  mi sevřel mou ruku a ostatní mu pomáhali tahat ale nátlak z portálu byl silnější.. a moje ruka vyklouzla a já vletěla do portálu . MARCO!! vykřikla jsem v panice srdce se mi sevřelo až v krku nemohla jsem dýchat snažila jsem se znovu chytit Mracovi ruky ale byl ode mě už moc daleko a  portál se začínal zavírat. STAR! vykřikl Marco a  skočil za mnou . Marco! Ne ! vykřikla Jackie a chytla Marco než stihl spadnout přímo dovnitř. Pusť mě Jackie musím jí zachránit ! vykřikl Marco a snažil se dostat z jejího sevření ale Jackie měla velkou sílu a než se stačil vyvámit z jejího sevření Portal se zavřel a já plula v pusté prázdnotě...

🌛Marco Pohled🌜

"STAR!!! NE ! STAAAR ! "vykřikl jsem a snažil se vyprostit z Jackie sevření. "Marco přestaň.. ."řekla Jackie a stále mě držela. "NE  JÁ JÍ MUSÍM ZACHRÁNIT!" vykřikl jsem a konečně se vyprostil se sevření Jackie ale když jsem chtěl skočit dovnitř Portál se zavřel . "NE! NE ! NE!!! STAR !" vykřikl jsem a zhroutil se na zem. Klečel jsem na zemi a zíral tam kde kdysi byl portal.. byla pryč... Nemohl jsem tomu uvěřit nemohla být pryč ne ne musí být způsob jak jí dostat zpátky!   nemůže být pryč .. Jackie s  Jannou na mě mluvili ale já  je neslyšel. Jediné co jsem vnímal bylo že Star byla pryč ani jsem si neuvědomil že jsem plakal dukd jsem necítil vlhkost na obličeji. 

"Marco? Marco?  Prosím tě řekni něco děsíš mě .. " ozvala se Jackie vystrašeně.  Jackie se mě snažila uklidnit ale moje hlava se stále vracela ke Star.. selhal jsem.. nedokázal jsem jí zachránit.. je to moje chyba..   "Marco není to tvoje chyba dělal si všechno co si mohl" odpověděla Jackie. Řekl jsem to nahlas ?..  "Jsi v pořádku? na pár minut si nás vážně vyděsil" Zeptala se Janna a položila mi ruku na rameno.  "NE NEJSEM V POŘÁDKU ! MOJE NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA JE PRYČ! A JÁ NEVÍM KDE JÍ  HLEDAT MOHLO JÍ TO ODSNÉST KAMOKOLIV ! " Křičel jsem přes svoje slzy. Jackie si ke mě klekla a pevně mě objala zatím co já vzlykal jako malé dítě do její hrudi.  "pomůžeme ti jí najít" řekla Janna. a připojila se do objetí. Snažil se utěšit svoje slzy a snažil jsem se popadnout dech.. nevím jak dlouho jsme tam seděli na zemi ale začalo silně pršet.   Vstal jsem ze svého místa na zemi a setřel zbytek  slz. " Já tě najdu Star za každou cenu slibuji" řekl jsem tak  tiše jako tiché přání. Byl jsem ochotný prohledat každou dimenzi i kdyby to mělo trvat roky měsíce týdny  najdu ji .. a vrátím domů .  Ještě v ten den když jsem dorazil po pár hodinách domů jsem vyrazil do svého pokoje  připravoval mapu všech dimenzi  co jsme se Star našli a taky jsem po telefonu volal s Pony nevzala moc dobře to že Star zmizela.. několik minut jsem se jí snažil uklidnit byl jsem emocionálně vyčerpaný ze všeho pláče ale nakonec se mi podařilo udělat slušnou mapu všech dimenzí trvalo to déle než jsem čekal ale měl jsem konečně hotovo. Nedal jsem jsi ani na chvilku pauzu nemohl jsem..
Byl jsem vzhůru celou noc máma chtěla abych si alespoň na pár minut lehnul ale já jsem to odmítal nechtěl jsem ztratit ani minutu na nalezení Star. Bylo by  mnohem jednoduší kdyby tu byl Glossaryck věděl by jak Star najít  jenže toho Ludo ukradl a je teď neznámo kde. Nevěřil bych že to někdy řeknu ale ten chlap mi chybí víc než bych si chtěl připustit.  Naštěstí jsem měl alespoň Jannu a Jackie které byli ochotné mi s čímkoliv pomoc a taky Pony se zapojila cenil jsem si toho a byl jsem vděčný za své přátele. Domluvili jsme se že se potkáme před domem Jackie brzo ráno. Oblékl jsem si čisté oblečení a dál si par věci do batohu a vyrazil. Jackie dům nebyl moc daleko jen asi 20 minut od mého domu.  Snažil jsem se celou cestu zastavit panické myšlenky co by se mohlo všechno stát nebo jestli není Star zraněná co když jí vězní ? Co když  mě  teď potřebuje ?!.. Nakonec jsem zastsvil můj tok myšlenek a zazvonil na zvonek. Jackie rychle otevřela a pustila me dovnitř.  Janna už tam seděla na gauči se svým Notebookem a k mému překvapení tam seděl i Tom Star ex. "Tome? Co tu děláš ? " Zeptal jsem se překvapeně. Tom měl vážný a tvrdý výraz v obličeji ale v očích mu byla vidět naprostá panika a strach. "Star pro mě stále hodně znamená nemůžu jen tak sedět když je někde ztracená.. pomůžu" jeho hlas zněl stejně unaveně jako jsem se cítil.
"Dobře jsem rád že si tu " řekl jsem a nabídl smutný ale vděčný úsměv.

🕛 O 3 měsíce později..🕛

Star teď byla pryč asi 3 měsíce a  bylo  to příšerné hledali jsme tak dlouho a ani jedna stopa po ní.. nikdo koho jsme se ptali  o ní nevědět nic ztrácel jsem nadějí že jí ještě vůbec najdeme natož naživu.. Nakonec jsme si museli dát pauzu bylo toho moc.. byli jsme všichni unavení a nikam by to nevedlo kdyby jsme se neustále hádali od samé flustrsce. Utábořili jsme se na jedné poklidné dimenzí nikdo kolem nebyl jen les a jeskyně bylo to dobré místo na dobití energie. Byla hluboká noc všichni spali jen já ne zíral jsem na oblohu nemohl jsem spát moje myšlenky a úzkosti mi to nedovolí.. tak jsem seděl před jeskyní a tiše si přál aby jsme konečně něco našli.. nějaký důkaz že je Star na živu... Štvalo mě že její hůlka nefungovala jinak bych jí mohl vyhledat zkoušel jsem to každý večer ale nic nikdy se nic nestalo.. věděl jsem že hůlka je rozbitá po tom indicentu s Toffee ale stále jsem to zkoušel... Možná jsem byl až moc zoufalý ale chyběla mi tak moc..

Ukázalo že jsem byl tak moc zvyklý na její přítomnost že jsem někdy automaticky hledal její přítomnost.. kdykoliv se stalo něco hloupého nebo jaká jakoliv věc o které jsem věděl že by z toho byla Star nadšená.. pořád jsem jí hledal kolem sebe dokonce jsem se několikrát zasekl během věty abych si uvědomil že Star není hned vedle mě jako vždy byla.. bylo to tak zvláštní být bez ní.. jako kdyby část mě odešla.. vždycky když jsem se Star podíval a usmívala se tím svým obvyklým veselým úsměvem s kterým by mohlo bojovat samotné slunce až se mi zachvělo srdce.. vždycky když se tyhle podivné pocity objevili stáhl jsem je na dno své mysli a snažil se je ignorovat a doufal že jednou zmizí.. jenže teď když byla pryč jsem si čím dál víc uvědomoval že ty pocity nedokážu dál ignorovat... Neviděl jsem co bylo přede mnou dokud jsem to neztratil jak ironické že ?.. nikdy jsem si neuvědomil že moje city jsou mnohem víc než jen platonické a bolelo mě z toho srdce víc než bych si chtěl přiznat.. protože teď když byla pryč.. čím víc jsem zjišťoval vlastní city které jsem se snažil aktivně potlačit...

A teď je pryč... Ztracená.. kdo ví kde ..

.....Pokračování příště....