Sadness

3.kapitola: Večeře

Ráno jsem se probudila v půl sedmý a vůbec jsem nebyla unavená. Holky ještě spaly. Nevěděla jsem,  co mám dělat a tak jsem se šla vysprchovat. Sotva jsem vylazla ze sprchy, někdo zaklepal. Rychle jsem si oblékla župan a pospíchala ke dveřím.

Otevřela jsem je a hadejte, kdo byl za dveřmi? Alex! Zpanikařila jsem, protože jsem tu před ním stála jenom v županu, který byl docela krátký. Nechtěla jsem to na sobě dát znát, ale dřív než jsem stačila něco říct, Alex začal. " Ahoj Becco neruším?" To mě dostalo. Stojím tu před ním v županu s neupraveným obličejem a je mi zima. Místo toho jsem mu ale odpověděla. " Ne nerušíš. Co potřebuješ?" Tak a teď jsem zvědavá, kvůli čemu za mnou musí chodit ve třičtvrtě na sedm. " No já jenom," Nachvíli se odmlčel.

" No já jenom, jestli by si se mnou dneska večer nešla na večeři?" Tak tohle jsem opravdu nečekala! Byla jsem ráda že mě pozval, ale zároveň mi bylo trapně a zrovna dvakrát se mi do restaurace na večeři nechtělo, ale byl tu jeden problem. Já mu neumím říct ne a tak jsem jenom odpověděla. " Tak jo, ráda. A v kolik a kde?"

Tahle otázka ho nejspíše zaskočila. " No tak dejme tomu v sedm před aulou?"  Řekl a usmál se na mě. " Jo jasně a kam půjdeme?" Byla jsem nedočkavostí celá bez sebe. " No znám tu jednu takovou výbornou restauraci." Začínala mi být čím dál větší zima a tak jsem mu to odsouhlasila a rozloučila se s ním.

Jen co jsem zavřela dveře, vrhla se na mě Rose. " Jéééééééé takže večeře s Alexem? No holka závidím ti." jenom jsem se na ní zašklebila a najednou mě něco došlo. Ztuhla jsem a Rose to nejspíš poznala, protože řekla " Co se stalo? Ty se snad netěšíš?" rozběhla jsem se k šatní skříni tam jsem se zastavila. " Jo těším se hrozně moc, ale je tu jeden menší problém. Alex mě chce vzít do nějaké nóbl restaurace a já s sebou nemám nic slavnostního."

To už se do rozhovoru vmísila i Katrin, která vše poslouchala z postele. " No tak dneska o poledním klidu vyrazíme do města a nějaké šaty ti pořídíme." Podívala jsem se na Rose a ta jenom přikyvovala hlavou a usmívala se. " Tak jo holky. Jste zlatý." Naráz jsme se začly všechny smát a objímat se.

Dopolední vyučování proběhlo v pohodě. Měla jsem hodinu zpěvu a dvě hodiny hudebních dějin, na kterých mě pan profesor Ayrton pochválil, protože jsem věděla všechny opery od Dvořáka a Katrin zas, že věděla celý Bachův životopis.

Oběd ale v pohodě nebyl. Dostali jsme na talíř něco, co připomínalo cement a chutnalo jak wanish. Proto jsme se s holkama u stolu dohodly, že do nakupování zahrneme i oběd.

Na pokoji jsme se převlékly, já si vzala černé kraťasy a k tomu šedý svetřík, a vyrazily jsme. Cestou jsme se stavily na slibovaném obědě MC Donaldu a pak už jsme šly nakupovat. Problém byl v tom, že to co se líbilo mně, nelíbilo se holkám a naopak. Tak jsme prošly asi 10 obchodů, až jsme konečně narazily na úžasné černé mini. Na těch jsme se shodly všechny a tak jsme konečně s klidným svědomím mohli jít na internát.

Dopolední vyučování zas tak úžasné nebylo. Měly jsme totiž hodinu herectví a dostali jsme za úkol v párech předvádět vyznání lásky. Mě učitel přidělil ke klukovi jménem Patric. Měl blonďaté vlasy a stejnobarevné oči. 

Šli jsme do vedlejší místnosti a začali nacvičovat. Nevím proč, ale Patric se na mě pořád zasněně dívala a kažtou chvíli mě držel za ruku. Několikrát jsem se mu snažila vysmeknout, ale držel mě moc pevně. Rose si toho všimla, ale nic neuďelala. Měla totiž hodně práce se svým hereckým partnerem Stephanem, který jí neustále šahal na zadek. Na pódiu jsem se snažila předvést to nejlepší a nevšímat si Patrica, který na mě pořád sahal. Moc to nešlo, ale nakonec jsem to zvládla.

Konečně byl večer! Holky mě v pokoji upravovaly vlasy a líčily. Měla jsem na sobě ty černé mini, ke kterým jsem si vzala malou černou kabelku ve které jsem měla mobil a peněženku. Když bylo 18:50, rozloučila jsem se s holkama a pomalým krokem jsem se vydala před aulu. Když jsem tam přišla Alex tam už byl. Jakmile mě spatřil, místo pozdravu jen otevřel pusu a já se začala smát. Potom mi nabídl ruku jako rámě (tím mě dostal) a vydali jsme se večerním Bristlem do restaurace.

Cestou jsme si povídali o prvním školním dnu, o rodině, o naší základní škole a o všem možném. Najednou v půlce rozhovoru Alex řekl. " Tak už jsme tady." Podívala jsm se před sebe a zůstala jsem zaraženě stát. Byla to úžasná luxusní restaurace, taková která se vidí jen ve filmech.

Alex se na mě usmál a šli jsme dovnitř. Posadili jsme se kolem malého, ale přesto nádherného stolu v rohu místnosti a začali si vybírat jídlo. Po chvíli k nám přišel číšník a my si objednali. Já jsem si dala salát Caezar a k tomu pomeranžovej koktajl a Alex si dal kuřecí křídla s omáčkou a brambory a k tomu jahodový koktail.

Celá večeře byla úžasná. Byla jsem Alexovi velmi vděčná, že mě sem vzal. Nic takového jsem dlouho nezažila. Cestou zpátky jsme se ještě stavili u velké kašny, kde jsme si umyli nohy a potom už jsme zamířili k internátu.

Před dveřmi do mého pokoje se na mě Alex otočil a chtěl něco říct, jenže já jsem se ujala slova jako první. " Díky moc za tenhle večer. Vážně jsem si to moc užila. Bylo to super." Alex se na mě usmál a zastrčil mi pramínek vlasů, který mě volně padal přes obličej za ucho. Potom už jsem nedokázala nic ovládat. Dívala jsem se mu do očí a najednou se naše rty setkaly. Bylo to úžasné. Polibek trval asi 30 sekund a já si ho náramě užívala. Po polibku následovalo dluhé obejmutí a potom jsme se už rozloučili.

Byla jsem hrozně unavená a tak jsem se jenom rychle odlíčila, převlékla se do pyžama a za chvili už jsem spala.

Takže ahoj je tu nová kapitola, tak doufám že se vám bude líbit. Pokud jo, tak nezapomeň te dát vote(tu hvězdičku:D) a kdyžtak mi do komentů napište , jak se vám to líbí :DD