Cliché, která všichni známe

Bez urážky, ale...

90% příběhů na Wattpadu začíná následovně:

Otravný zvuk budíku mi přerušil nádherný sen, že mě Jack (fotbalový kapitán) pozval na maturitní ples.
Kéž by se z toho stala realita...
Naštvaně jsem vypla budík na mobilu, když jsem si všimla času na hodinách na stěně.
Devět hodin?!
Jak to?! Nestíhám, zase!
Bleskově jsem vyskočila z postele a hned se vrhla do koupelny.
Na oči jsem si rychle nanesla řasenku a ze skříně vytáhla první oblečení, které mi přišlo pod ruku.

*Obrázek z Pinterestu s outfitem*

Tašku do školy jsem už naštěstí měla připravenou z večera, takže jsem si jen vzala bundu a seběhla dolů po schodech.
Mamka mi sotva stihla popřát dobré ráno, když jsem s topinkou v puse sprintovala ze dveří.

The end

A nezaujalo by čtenáře spíše tohle?

"Připravte se k vyplutí! Poberte, co můžete. Zajatce nechte být!"

Hlas plný autority se nesl městem v plamenech. Majitel toho hlasu si pochodoval hlavní ulicí směrem k domu starosty. Proti němu odcházela jeho posádka, kapsy naložené zlatem.
Přesto to ale mladé kapitánce nestačilo.
Nezískala to, co chtěla.
Kámen, který hledala už několik let, tu nebyl. V nejbohatším městě této země, kde se nacházely poklady staré stovky let, nebyl.

Její posádka už čekala na palubě lodi, když ona ve starostově kanceláři procházela jeho dokumenty.
Hledala cokoli, co by jí napovědělo, kde se onen kámen nachází.
Už to chtěla vzdát a odejít, když její pozornost upoutal pohyb u dveří.
Prudce zdvihla hlavu a setkala se s tvrdým pohledem očí, které ji propalovaly z temnot cizincovy kápě.