Musel jsem to udělat.

15 0 0
                                    

Jsem tady s další částí v této knížce a to s tím že se něco zvrtne kvůli Lokimu. Tak jdeme do hlavní části, Xeně je 15 let ano.

Xena byla v mém obětí, nemohla mě pustit ani já ji. Xena mi brečela v náručí kvůli tomu že na ní Anthony křičel proto že mu Xena neřekla že byla na misi a že byla dost zraňená. Xena chodila s nějakým Jasonem Toodem, byly spolu na té misi. Xena když se o de mě odtáhla a utřela si slzy a podívala se mi do očí viděl jsem v nich úskost a strach. Řekl jsem si že když mě nenávidí všichni Avengers kromě Xeny a Tonyho tak se vitratím úplně, ať na mě nemyslí.

Když se Xena nedívala tak sem jí vymazal vzpomínky na mě. A nechal jsem jí teleportovat do jejího pokoje.

-Xena-

Byla jsem ve svém pokoji nevím proč ale když jsem nic nedělala tak sem si začala malovat oblečení. Začala jsem mít hlad tak jsem šla do kuchyně kde jsem omylem narazila do Steva „Promiň” „Nevadí nevěděla si o mě” odešel a já se šla najíst když jsem šla se projít ven tak sem dostala ránu po hlavě a upadla do bezvědomí.

Probudila jsem se v nějakém vězení? Byla jsem rukama připoutaná ke zdi nemohla jsem skoro nic dělat. Pouta dost bolela a škrtila mi zápěstí, „Je tu někdo!?” viděla jsem za dveřma celi světlo a u mě nebylo žádné ani svíčka či zapalocač. Uslyšela jsem kroky a řinčení řetězů, otevřeli se dveře a mě oslepilo světlo uviděla jsem dost silného muže který měl víraz který by mě chtěl zabít. „Pán bude poctěn za hrdinku” začal se smát nevím co chce o de mě kdyby jsem nebyla spoutaná tak by jsem mu dala pěstí za to že mě chytil za hrudník.

„Nech mě” „Proč co mi uděláš?” „Tohle” bodla jsem ho drápem do nohy „Ty mrcho! Mě nebudeš ubližovat!!” dal mi velkou facku že se mi hlava odrazila ode zdi. Dost to bolelo. Dost mě bolela hlava z té rány do zdi „uvidíme jak moc si budeš dovolovat” chytl řetězy zavázal mi je okolo krku a odpoutal mě od zdi a táhl mě pryč ze žaláře. Vedl mě dlouhou chodbou kde svítí pochodně a i můj reaktor, vešli sme do hlavní části tohodle komplexu tedy myslím. Bylo tu dost lidí ten muž mě připoutal ke zdi, nezmohla jsem nic dívala jsem se do země cítila jsem na rameni tekutinu která kapala z hlavy poznala jsem že je to krev. V komplexu zavládlo ticho, přišel ke mě muž se zeleno černým pláštěm a havranímu vlasy. „Tuhle zaveďte pak je mě.” promluvil a chytil mě za bradu a pootočil mi hlavu na část která byla červená od facky „Kdi to udělal?” „Ten vedle tebe... Když mě pustíš nechám vás všechny být a pustíte ostatní...” ale ta druhá věta už byla potichu tu neslyšel. Podíval se na muže a dal mu nazpátek facku a vypadalo to že větší než mě „Už se to nestane JASNÝ!!” vykřikl. A šel dál k dalším lidem, ten dozorce mě odepl od zdi a táhl mě za  černovlasím mužem. Rozbušilo se mi srdce když jsem ucítila ruku na mích zádech a šla pomalu dolů „Dej pryč tu ruku ty Úchyle!!!” křikla jsem po dozorci a trhla sebou, dozorce pustil omylem řetězy a já jsem to využila tak že jsem mu okolo krku zavázala řetězy a začala ho škrtit „Že to není příjemný. Co?” uškrtila jsem ho a odvázala jsem řetěz a roztrhla jsem ho. Dívala jsem se na čenovlasého může, v tu chvíli jsem dostala ránu do hlavy a padla k zemi.

Probudila jsem se přivázaná na židli a to před trůnem kde seděl černovlasí muž a díval se na mě. „Hrdinka se vzbudila” „Kdo si? Kde to jsem?” „Loki, jsi na planetě jménem Sikár” „Loki? Tak jo a co tu dělám?” „Budeš bojovat v aréně s ostatními bojovníky.” „Proč by jsem měla?” asi sem to neměla říkat co? Loki se zvedl z trůnu a šel ke mě začalo mi bušit rychleji a rychleji srdce „Proto že by to pro tebe mohlo dopadnout špatně. Nabízímti bojovat nebo tě budou mučit. Co si vybereš?” nechci ani jedno ale boj je lepší „Bojovat. Ale chci vědět proč sis vybral mě?!” „Proto, že znám tvůj styl boje. Když porazíš mého oblíbence budeš bydlet v pokoji a né ve vězení” „Kdy? Kdy se s ním poperu?” „Nedočkavá? To jsem rád. Do půl hodiny se s ním potkáš” odešel a přišel už jiný dozorce, byl podobný Lokimu jen měl kudrnaté blond vlasy a měl oblečení zabarvené bílo černým stylem.

Dal mi něco na krk a odvázal mě od židle, vedl mě po chodbě do jednoho pokoje „Pán říkal že vás mám zavídst sem, ve skříni by ste měla mít oblečení” „Dekuju....” „Devil mé jméno” „Díky Devile” odešel a já se podívala do skříně. Bylo tam moje oblečení:

Vzala jsem si tohle a dala jsem si vlasy do culíku a zavázala si okolo rukou bílou látku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vzala jsem si tohle a dala jsem si vlasy do culíku a zavázala si okolo rukou bílou látku. Vypadalo to jako kdyby jsem je měla zraňené. Udělala jsem Make-up na tvářích čáry černou a červenou a udělala jsem si čáru na čele, přišel pro mě Devil a šli sme k aréně. „Slečno s oblíbencem pána vám neradím bojovat. Už překonal dost mužů.” „A já jsem holka a přeperu ho.” byly jsme v aréně vzala jsem si dýky a meče. Vešla jsem do komplexu kde se bude bojovat „Dámi a pánové teď uvidíte nováčka ze země Iron Girl a jejího protivníka Satana!” všichni začali hulákat a tleskat, přišel můj protivník.

Měl sekeru a šel proti mě a to hned vyhýbala jsem se až do té doby jsem já zaútočila, Sekla jsem ho do nohy. Sekl tak že mi praskla gumička a rozpustili se mi vlasy a díval se na mě proměnili se mi oči v celé černé, usmála jsem se na protivníka chytla ho a odhodila do zdi „Ke mě si nebudeš dovolovat!” křikla jsem po něm „A výhla se předává jediné ženě která tu bojovala. A to Iron Girl!” křikl Loki. Proměnili se mi oči v normál a uklonila se, odešla jsem z arény. A Devil mě odvedl k Lokimu. Začali mě hrozně bolet nohy, jsem ráda že se vůbec na nich držím než aby jsem ležela na zemi. Loki kívl na Debila a on odešel, Loki šel ke mě blíž na chvíli mě podržel rukou za top aby jsem nespadla usmíval se na mě „Pěkně si ho vyřídila, budeš dost dobrá na hlavní boje” „Jak dlouho tu budu? Loki chci domů. Tohle je jen zábava, né život” v tu chvíli mě pustil a já byla ráda že sem nespadla na záda. „Xenie budeš tu do té doby než ti povolím jít domů!” začal se mratšit a zapl mi elektrický šok.

-Loki-

Xena mi padla k nohám v bolestech, nechci jí ubližovat ale když neví kdo jsem tak to musím udělat, něco aby mě brala za nepřítele. Vzal jsem si jí pod rukama a pod koleny, odnesl jsem jí do jejího nového pokoje a to vedle mě v nejvyšším patře a položil jsem jí na postel. Jsem dost odpálí tak sem si sedl do křesla, pomalu se mi zavírali oči. „Loki!........




Jak se vám líbí tato část?
Jsem ráda že sem jí vůbec dopsala s tím že sem to furt odkládala.

Loki BFF Hrdinky Kde žijí příběhy. Začni objevovat