■Poezie■

11 1 1
                                    


Moje srdce se třepotá
Jako hejno motýlů
A ty se ptáš proč?
Brečím ve vaně a na srdci kámen
Je to tak smutné
Jako pohřeb
Jako mladá láska
Jako něco co je horší než smrt a zrada
To ty
To já
To my
Já nejsem anděl
A ty nejsi bůh
A dělat chyby je lidské
A i tak
Jsme smutní
Jako déšť a mraky šedivý
A i tak
Jsme jen lidi
Někdy ďáblové
A někdy jen duše bez těla
Jako růže
Utržený na tvojí zahradě
Jsme nevinní
Jako čistá voda
A přesto zkažený
Jako shnilý slova
Jsme panáčci ve hře
Na šachovnici
Na šibenici jdeme
Jsme jako hurikán
Jako vítr a bouře
Jako rozčílený dav
Jsme spolu
A to je dobrý mrav
Líbat ruku cizí slečny
Je jako sníh bledá
A dlouhý vlasy má
A taky krásný šaty
Je pěkná
Možná proto si teď s ní
A ne se mnou
Možná proto teď brečím
A slova mi z úst nejdou
Jen skřeky
Prosím o pomoc
A o radu
Ale nikdo se neozve
Jen vítr zašeptá
" Běž
Běž za ním
Řekni mu to
To že ho miluješ
Že je zlato
A jako drahokamy je nádherný
Jako slova krásný
Jako motýl co létá z květiny na
květinu ."

Ale já nemám sílu
Ani čas
Tak sbohem
Můj drahý

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 06, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Moje výmysly a další kraviny Kde žijí příběhy. Začni objevovat