B&C

Blessing And Curse

B&S

Blessing

And

Curse

Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, kdy zemřu, vždy jsem ale chtěla něco dokázat. A tím se vlastně řídil můj život. Až do té nejlepší chvíle. Stalo se to 19/2 2015. Byla to dlouhá zima, co se nechtěla stáhnout a nechat jaro probudit se. Ten večer jsme měli společně s mou náhradní rodinou odjet. Někam hodně daleko.

Já jsem, ale nechtěla. Zmizela jsem pryč. Byla jsem na mostě u konce města. Dívala jsem se pod sebe na zamrzlou řeku a přemýšlela o tom, kdo vlastně jsem. Má rodina se rozpadala, v den kdy mě chtěli ochránit. Nevlastní otec propadl hazardu, drogám a proto jsme měli odjet. Já jsem ale odmítala se vzdát. K čemu by to bylo? Z kožené bundy jsem vytáhla krabičku cigaret a jednu si zapálila. Čekala jsem, kdy se objeví.

Za několik dalších minut jsem zahlédla černé auto přijíždět ke mně. Byla jsem nervózní. Z auta vystoupil tmavovlasý muž. Byl podobně oblečen jako já. Potřebovala jsem ho dostat přesně do pozice v jaké je, musí mě milovat, musí mi věřit.

„Co si potřebovala?" přistoupí ke mně a z úst mi vezme cigaretu.

„Chtěla jsem s tebou o něčem mluvit."   

„Tak mluv."

„Jde o to, že vím, co jsi zač, sám si mi to řekl. Můj otec se ti zadlužil a mě napadlo, že bychom se mohli domluvit. Nech jeho a mou rodinu být a vezmi si mě. Budu pro tebe dělat cokoliv a budu čímkoli." Z mých slov jsem byla znechucena. Jak jsme se mohla takhle prodat? Je pravda, že jsem se mu potřebovala dostat pod kůži, ale tohle?

„To je velmi zajímavá nabídka. Mám takový pocit, že o tom bych mohl popřemýšlet."

„Nemám moc času. Za chvíli odlétají pryč a já se k nim musím připojit. Pokud se nerozhodneš rychle, už mě nikdy neuvidíš." Všechny mé svaly v těle byly napnuté. Očekávala jsem mnoho verzí toho, co se stane. Nečekala jsem ale toto.

„Víš, už jsem nad tím přemýšlel předtím. Probudila si ve mně něco, co nikdo jiný nedokázal. Milovala si mě takového, jaký doopravdy sem a já si to moc dobře pamatuji. Jak sem tě poprvé uviděl, myslel jsem na jediné. Musíš být moje." Ušklíbl se a klekl si na jedno koleno. „A proto se tě tu teď ptám... Uděláš ze mě toho nejšťastnějšího muže na světě a vezmeš si mě?" otevřel sametovou krabičku s velkým prstenem. Zaskočil mě. Neváhala jsem však a přinutila se alespoň k několika chabým slzám. „Ano, ano, ano, ano!" skočila jsem mu do náruče. On mi nasadil prsten a políbil mě. Donesl mě k autu a nechal mě se posadit. Jak sladké...

Sedl si na místo řidiče a nastartoval. „Odteď je tohle náš svět a nic nám nebude stát v cestě." Jak moc se mýlíš Danieli, toto nebudeme nikdy MY.

Auto zastavilo u velkého rodinného domu. Už jsem tu byla několikrát. V obýváku seděla Danielova rodina. Pozdravila jsem a nervózně si promnula ruce. Jeden muž se zvedl a zamířil na mě pistolí. Na nic jsem nečekala a vykopla mu zbraň z ruky. Otočila se ve vzduchu a já ji poté chytila a zamířila na něho.

„Nevybral sis žádný ustrašený štěně Danieli. Hodí se sem." Zasmál se muž.

„Nech toho Maxi." Zavrčel Dan.

„Souhlasila, že?" úsměv mu nezmizel z tváře.

„Jo." Teď se smál i Dan.

„A i s tou druhou částí?" Nadzvedl obočí.