Dneska už poučen ze včerejších chyb už jsem na zvonky nezvonil. A šel jsem rovnou do školy. „Kampak kampak" zastavila mě vrátná. „Musíš si čipnout" dodala protivně. „Cožeee? Já jsem tu novej" řekl jsem a pokračoval v chůzi. „Vždyť ani nevíš kam jít!" „A kam mám jít?" doptal jsem rychle. „Co já vim. V jaký si třídě?" Odsekla paní vrátná.
„2.a" řekl jsem. „Druhý dveře na pravo ve druhym patře."
Ke schodům se šlo velkým vestibulem vykládaným kachličkami. Po pravé i levé straně jsem míjel řady kovových modrých skříněk. Poté co jsem vyšel schody rozprostřela se přede mnou chodba. Celou levou stěnu zabírala mohutná okna. Nešlo tedy zahnout jinam než doprava. Vyhledal jsem druhé dveře a zaklepal.
