A náhle to bylo jako Alenčin sen. Spousta barev, ale jakoby všechny ztratily svůj název, miliardy hvězd a možná víc než nekonečno se pomalu slévaly do jednoho bílého světla, které vypalovalo zrak. Měla vůbec ještě zrak? Dalo se tomu tak říkat? Eileen už nevěděla, co je pravda, ale zároveň měla pocit, že procitla všemu ve vesmíru.
ČTEŠ
Plechové krabičky
RandomEileen má před smrtí v hlavě spousty myšlenek a jedna z nich je právě na plechové krabičky, které vidí na polici před sebou. Její nemoc nakonec nebude jediným problém, který se v jejím končícím životě vyskytne. Nemocnici pro Eileen tvoří kromě steri...
